Dobré zprávy
Kamenná žena Jednoho sychravého rána přivezla sanitka do pražské nemocnice paní Galinu Fišerovou. Našli ji na ulici, spadla přímo do špinavé břečky, neměla sílu vstát.
Dobré zprávy
Ve chvíli, kdy červené víno potřísnilo těhotenské bříško Lucie, se v sále rozhostilo ticho. Ne šokované. Nadšené. Bohatí totiž milují ponížení, zvlášť
Aleno, kde jsi?! Přines okurky! Jak dlouho tě ještě budu volat?! Manžel už byl očividně bez trpělivosti a zvýšil hlas, ale Alena byla zabraná do svého.
Pravá žena – Markéto, kde se touláš?! Přines ty okurky! Máme na tebe ještě dlouho čekat?! Můj muž, Josef, tenkrát už očividně ztrácel trpělivost
Šla jsem k lékaři, když už jsem nedokázala snést tu bolest. Tři dny mě v kuse trápila hrozná bolest hlavy, kterou nezabíraly žádné léky.
Dobré zprávy
Celá hotelová hala utichla, když servírka vkročila mezi rodinu milionáře a starou paní, kterou se snažili ovládnout. Nesahejte na moji maminku!
Valérie spěchala ráno do práce ulicemi Prahy, když si najednou uvědomila, že doma zapomněla mobil. Proto se rozhodla vrátit, vstoupila do výtahu ve starém
Buď v klidu! Prostě nejsme doma! pronesl Petr naprosto klidně. No jo, ale někdo zvoní! zarazila se Věra napůl vstanuvši z gauče. Tak ať, odpověděl Petr
Kočka vstoupila do kostela a lehla si k oltáři farář vše pochopil Ranní mše ubíhala tiše, spíš zpomaleně než chvatně. Vše bylo důvěrně známé: slova modliteb
Většinu svého dospělého života byla Eliška Novotná přesvědčená, že její příběh bude dopsán v poklidném satelitu u Brna, kde žila jako Eliška Dvořáková