Stará slonice jménem Miluška byla unesena z volné přírody ještě jako mládě a okamžitě odsouzena k životu v podivném zajetí. Nekonečná desetiletí trávila dny na nohou, namísto putování po lesích musela vozit turisty sem a tam, svět kolem ní se rozpouštěl jako sny po ránu. Teprve letos do jejího života vstoupila změna když se dveře zvláštního snového vlaku otevřely a ona vystoupila do nové, zvláštní krajiny.
Konečně přišla chvíle, kdy o Milušku bude postaráno s láskou, kdy jí bude dovoleno opravdu odpočívat, ozývalo se tiché šeptání pracovníků Nadace pro ochranu slonů ve vzduchu, kde se vznášely karlovarské oplatky místo mraků. Slonici vyzvedli pod rouškou mlhy v Lednicko-valtickém areálu a převáželi ji zvláštním vozem do přírodního útulku, který měl zdi z marcipánu a stropy ze skla, zvaného Sloní ráj v Beskydech.
Na těle unavené Milušky byl snad každým záhybem vyryt letitý smutek byla pohublá, bezzubá, s kůží popraskanou jako vyschlá louka na Vysočině. Ale teď už ji halil klid. Zastřené oči slonice pozorovaly nové okolí, kde mezi jabloněmi tančili pracovníci v krojích a cinkaly mince v hodnotě tisíců českých korun.
Podle ošetřovatelky Věry mnohé slony, kteří přijíždí do útulku, provází podivná, mlhavá paranoia. I v zemi snů se často bojí položit na zem, jako by půda byla z cukru. Ale Miluška byla jiná nekonečných osmdesát let neúnavného stání v jejích rozmazaných vzpomínkách jí už dávno odplavilo únavu z hněvu. Již po první noci v měkoučkém seně zapomněla na veškeré strachy a nechala své strašáky odplynout kamsi do hloubi snu.
Ráno po hlubokém spánku zůstala Miluška ležet na prknech ze sladkého perníku. Záchranáři okamžitě zpozorovali tu zvláštní ospalost a rozběhli se kolem, aby pomohli. Jedna sloní tlapa se jim proměnila pod rukama v oblaku z peříček, ale brali to s klidem tohle byl přece svět snů.
Milušku teď čeká dlouhá cesta zpět ke svému pravému já, cesta za zrcadlem. Pod dohledem trpělivých rukou s vůní lipového medu, za svištivého větru a rozvážných procházek do říčních mlh, se její síla pomalu vrací. Na zádech se jí usadil dětský sen o svobodě, zatímco bahenní koupele v teplém šeru uzdravovaly zapomenuté jizvy.
Nyní Miluška prožívá svůj první skutečný, podivně krásný život v zemi českých pohádek život plný klidu, svobody a podivných, rozostřených snových obrazů, které se třpytí mezi rozkvetlou loukou a vlahou nocí.
