Dobré zprávy

Když jsem předtím slyšela příběhy o rodičích, kteří vychovávají cizí děti, připadaly mi divné a nikdy jsem si nepředstavovala, že bych se do takové situace dostala.

Brzy se stanu matkou svého třetího dítěte. Žijeme v jednopokojovém bytě a sotva vyjdeme s penězi. Nemůžeme si dovolit koupit větší byt. Jsem na mateřské

Poté, co se mi narodilo dítě, se moje tchyně rozhodla, že se k nám nastěhuje. To se mi samozřejmě nelíbilo. Chtěla, aby všechno bylo podle jejích pravidel.

Když se Adam vrátil z práce, jeho žena se místo objímání točila před zrcadlem v nových šatech. Sářina lhostejnost se mu nelíbí a už to nemůže vydržet.

Jsou chvíle, kdy je v domě nějaká negativita. Upřímně řečeno, nejsem šťastná z pesimismu, kterým jsem naplněna, ale tak to prostě je. Nemůžu si pomoct.

Aneta a její manžel žili v Itálii. Neměli děti ani domácí zvířata. Před sedmi lety jim zemřel pes Jack. Od té doby se neodvážili pořídit si jiného.

Manželova rodina mi opravdu lezla na nervy. Než jsem si vzala svého budoucího manžela, viděla jsem, jak se ke mně jeho matka a sestra špatně chovají.

Před sedmi lety jsem se vdala. Jednoho dne mi manžel zavolal a řekl: – Uvař něco dobrého! A hodně! Dnes k nám přijde Jack! Zase jsem naštvaná!

Když jsem se vdávala, byla jsem ta nejšťastnější žena. Můj manžel byl velmi hodný, respektoval mě, se vším mi pomáhal. Štěstí mi trochu rozbila tchyně.

Musel jsem se oženit, protože jsem zjistil, že je moje přítelkyně těhotná. Po svatbě jsem svou ženu přivedl k rodičům. V té době jsme nemohli žít odděleně.