Bohatý magnát Martin Horák se dnes baví tak, jak se to dělá mezi privilegovanými. Požádá svého pětiletého syna Tomáše, aby si z řady modelky na benefiční slavnosti vybral novou mámu. Když Tomáš ukáže prstem na mladou uklízečku stojící v rohu sálu, všichni v místnosti chytají dech. Sál je zalitý světly, tlumená hudba a falešný smích se nese po celém prostoru. Hosté jsou v elegantních šatech, oblečení voní po novém a září jako šperky. Je to typický večer, kdy bohatí předstírají důležitost mezi skleněnými poháry, honosnými tvářemi a prázdnými konverzacemi.
Mezitím Martin Horák, s úsměvem, který působí jako ryba ve vodě, a dokonale oholeným vouskem, v černém obleku bez jediné vlnky, pohybuje se po místnosti s jistotou. Nikdo netuší, jaké bolesti nosí od úmrtí své manželky Aleny. Dnešní večer není určen k pláči je to dobročinná gala, kterou sám uspořádal, s živou orchestraci, aby pomohl dětem s vzácnými chorobami. Všichni však vědí, že se jedná o záminku, aby se podnikatelé předvedli a pochytili se na fotoaparátech jako dobrotiví.
Martin, který se stal milionářem už ve třiceti letech děděním a dobře řízenými podniky, je na takových akcích už zvyklý, ale od Aleniny smrti ho už nic nenabízí radost. S sebou si přivedl Tomáše, chlapce s vážným výrazem a velkýma očima, na které si mnozí všimnou podobenství s matkou. Tomáš téměř nemluví s dospělými a bzučí jen na otci, který ho drží na klíně, zatímco moderátor děkuje hostům za dary.
Aby zabavil čas, Martin si pohrává. nakloní se k Tomášovi a šeptá: Hele, Ema, která z těch dam by se ti líbila jako nová máma? Tomáš se chytá, ale nezapadne se na žádnou modelku. Namísto toho ukáže drobným prstem na rohovou část sálu, kde je mladá dívka v šedém uniformě, na kolenou s mopem, oči bez make-upu a vlasy stažené do culíku.
Kdo je to? zeptá se Martin překvapeně. Tomáš jen přikývne a odpoví tiše: Protože vypadá jako máma. V Martinovi se na okamžik zadrhne ticho, neví, co říct. Dívka Jana Novotná, 29 let, pracuje jako úklidová vklubu vKarlíně vytírá mramorové podlahy, aniž by si uvědomila, že ji někdo pozoruje.
Jana je štíhlá, s bledou pletí a klidným, ale soustředěným výrazem. V očích má něco, co Martinovi připomíná Alenu, i když se nejedná o dokonalou kopii. Rozhodne se tedy neodrazit situaci jen tak, ale zůstane na chvíli stát, zatímco ostatní modelky pózují a manželské soukromí bohatých hostí se mění v povrchní rozhovory.
Později během večera Martin už nenese stejnou masku. Když se podívá na Janinu úklidovou kapotu v rohu, nevidí jen služebnou vidí vytrvalost a čest. Každý další pohled na ni rozbije v něm část otupělosti, kterou po Aleně nosí. Děti bohatých hostů se smějí, manželky obchodníků chválí dovolené a Jana tiše setřeluje skvrny z bílého mramoru, aniž by se zastavily oči kolem ní kromě Tomáše a Martina.
Po skončení akce Martin nechá Jana najít jeho asistenta Petra, aby zjistil, kdo je, kde bydlí a jestli je stálou zaměstnankyní. Petr si jen zvedne obočí, přikývne a odjíždí zjišťovat. Večer, když se vrací domů, Martin nosí Tomáše v náručí do postele a pak se posadí před starý rodinný portrét Aleny, který visí vobýváku. Vzpomínky se mu míchají se slzami, které se snaží potlačit.
Následujícího rána Petr přináší informace: Jana Novotná žije ve východních částech Prahy, včtvrti Vršovice, a pracuje dvakrát denně večer vklubu vKarlíně a ráno vkancelářském úklidu vPoličce. Pomáhá tak své matce Lenka, která už dva roky trpí onemocněním ledvin a potřebuje dialýzu. Jana vydělává sotva na to, aby matce zaplatila léky a nájem.
Martin si jen tiše povzdechne, požádá o kontakt na Jana a nevyhledá další otázky. Petr jen pokrčí rameny, víc než kdy dřív už chápe, že když Martin něco chtěj, je nejlépe ho nechat vklidu.
Nyní, zatímco zbytek světa se zabývá seriály, drahými večeřemi a pátečními výlety, Martin sedí vsvém studiu, dívá se zokna ssklenkou výjimečného moravského vína vruce a přemýšlí o Janě. Nejde o romantiku, neví, kam to směřuje, ale napadá ho, proč jeho šestiletý syn vybral právě tu, která se nechtěla ukázat. Poprvé po dlouhé době cítí zvědavost, která ho pohání víc než jakýkoli zisk.
Vpondělí, když ho řidič odveze na schůzku, Martin sedí vzadním sedadle, oči jsou prázdné. Petr si všimne, že Martin už jednou vyhledal všechny informace o Janě její narození vIztapalapě nebylo pravdou, ale vPraze se rodí: Jana Novotná, jediná dcera, otcovi zemřel v13, matka ji od mala vychovávala až do nemoci před třemi lety. Jana nyní po nocích vyluhuje kancelářské prostory vPoličce, aby zaplatila léky, jídlo, nájem a dopravu.
Martin se rozhodne, že ji bude sledovat. Příště, když se Jana vrací zklubu, Martin si objedná tajnou kontrolu vkanceláři, kde pracuje. Vidí, jak vychází zpracoviště sroztrhanou uniformou, mokrými vlasy a batůžkem, a nasedá do mikrobusu, který hozdí po městě. Martin řidiči dává rozkaz, aby ji sledoval, ale zdálky. Jana míjí spěšné kroky na Karlíně, přechází přes most, nakonec zůstane na zastávce metra, kde čeká na další spoj.
Po několika dnech pozorování Martin povolá Petře, aby mu našel přesný kontakt na Jana. Petr přinese jen adresu: starý ocelový dům vKobylce, kam Jana spí se svou matkou. Martin si uvědomuje, že Janin život připomíná jeho vlastní oba se topí vpráci, oba ztráceli blízké a oba potřebují pomoc, kterou jim peníze nezaručují.
Když se Janin den vklubu končí, ona se vrací domů, připraví snídani pro Lenku: čerstvý pomazánkový chléb, banán, léky rozdělené po čase. Vkuchyni pomalu pije vodu, zahřívá si ruce, když se ozve telefon. Lenka, slabá a pod deku s květinovým vzorem, se usmívá a říká: Mami, děkuju. Jana se chystá na další úklid, obléknutá do šedého uniformního topu a obyčejných džín, batůžek na rameni a mokré boty. Vydá se na autobus, který ji odveze doPoličky, kde ještě připraví kancelář na další den.
Mezitím Martin sní o vší své bohatství, ale stále ve spánku se probouzí k Tomášovu smíchu, když mu dovede nakreslit malý obrázek: modré šaty, šťastný chlapec a vysoký muž v oblecím, ale žena má jiný účes než Alena. Martin se na kresbu podívá, zamyslí se Co? To vypadá spíš jako Jana. Přitáhne Tomáše k sobě a poslouchá, jak mu říká, že to je jeho nová máma.
Při dalším odpoledni Martin, snepřekonatelným pocitem zvědavosti, požádá Petra, aby zorganizoval služební nabídku pro Janu. Mohu jí nabídnout lepší plat a benefity, říká. Petr váhá, ale nakonec souhlasí. Jana odmítá, říkási, že nepřijde od nepřátel a že nechtěj být třetí stranou. Přesto v kanceláři vPoličce Martin vkládá svůj jmenovský šátek do podlahy, jako symbol přátelství.
Vúterý večer Janina matka Lenka končí včísle na dialýzu, ale peníze chybí. Jana volá doktora, který jí říká, že bude nutná hospitalizace. V místnosti plné plastových židlí a špinavých rukavic se Jana rozpláče, když pochopí, že nemá dostatek prostředků. Zhroutí se na podlaze a v té chvíli Martin, přes všechno, přichází na linku a říká: Jde to vyřešit. Jana si zhluboka nadechne a řekne: Mám zájem o vaši nabídku, ale chci se setkat osobně.
Setkání se odehraje v malé kavárně vVinohradě, kde Martin, bez obleku, v jednoduché modré košili, čeká na Janu. Chtěl jsem ti říct, že tě respektuji a že je mi líto, co se ti stalo, říká. Jana, v čisté košili a s rukama zmáčknutýma, odpovídá: Mám šanci pomoci své matce, ale nechci, aby se to stalo součástí nějaké hry. Martin přikývne nehledej úspory, jen pravdu.
Zpátky doma, Martin přichází se svým řidičem a Jana, po šesti měsících, se přiblíží krozhodnutí. On jí nabídne malý byt vokolí nemocnice, kde Lenka dostává dialýzu není to dar, ale pomoc. Jana se rozhlíží po sobě, cítí, že je to spíše podmínkou, než podporou. Chcete mě koupit? zeptá se. Martin pokrčí rameny: Ne. Chci jen, aby se ti a tvé matce nic nedostalo. Jana se zamyslí, ale nakonec souhlasí.
Pak přichází další zvrat Renata, stálá hosteska vMartinově domě, se objevuje se svým typickým parfémem a elegantními šaty. Slyšela jsem, že máš novou pomocnici, řekne Janě, a přidá: Budeš muset být opatrná. Jana cítí, že Renata není jen zvědavá je to výšplh sjiskrou manipulace. Rozhodne se proto poobědvat sPetrem a požádat ho, aby zahájil právní šetření, protože se bojí, že ji Renata chce použít jako pěšáka.
Petr se vydává na výzkum a zjistí, že Janina matka Lenka byla dříve pacientkou vNemocnici NaMěsíčnícestě, kde byla ošetřena doktorem, který tvrdil, že potřebuje dlouhodobou dialýzu. Náklady na ošetření se rovnají několika set tisíc korun, což Jana nedokáže pokrýt. Vpozadí se však ukazuje, že Renata šíří pomluvy: Jana se dělá na oběť, aby se dostala kpenězům. V kanceláři se rozvíjí napětí Marta (čistá servírka) a Jana už nesmějí mluvit jako dříve.
Ve středu Martin, který nyní žije vmoderním bytě vNovémMěstě, přijde domů a najde Tomáše, který kreslí další obrázek: malý pes a slunce. Jana se ke stolu přisedne, čte si dopis od Petra a přemýšlí: Mám před sebou výběr stát se součástí bohatého světa nebo zůstat pravou. Martin se dívá na Janu a říká: Když jsem tě poprvé viděl, nevěděl jsem, co je to pravá hodnota. Jana se usměje, ale v jejích očích se zračí úleva najít někoho, kdo ji nevidí jen jako úklidovou.
Jednoho večera, když Martin sedí sTomášem vzahradě a dívá se, jak chlapec balancuje na houpačce, Jana přichází smalým košíkem, v němž je čaj a domácí koláč. Dík, řekne Martin, pro Tomáše i mě. Jana sedí s klidem, Tomáš ji objímá a říká: Mami, i když ona není jeho maminka, cítí se jako ona.
Nadále se šíří drby vtelevizi se objevuje reportáž ozáhadném vztahu bohatého muže a úklidové, ale Martin rychle vydá prohlášení: Můj zaměstnanec je čestný pracovník, který pomáhá mému synovi. Nejsou zde žádné romantické úmysly. Jana na to jen tiše přikývne, protože už ví, že pravda je lepší než falešné spekulace.
Renata se však nevrací. Vjedné noci vstoupí dokanceláře a říká: Všichni víte, že Jana není jen servírka. Přidává, že jí připomíná jednu dívku zčernýchzpráv. Jana se necítí ohrožená, ale ví, že už nemůže zůstat vklidu.
Martin se snaží najít rovnováhu. Vpondělí si zavolá Petra, aby mu přinesl záznamy zkamer vpřízemí, kde Jana přišla sčernou krabičkou. Zvideí vidí, že Jana neukládá žádný předmět, ale jen jde dosvého pokoje. Petra se zeptá: Co stím? Martin odkládá záznamMartin nakonec pochopil, že pravá hodnota není v penězích ani v titulech, ale v úsměvu, který Jana přinesla do jeho domu, a rozhodl se ji podpořit bez podmínek.
