Dobré zprávy
Vzpomínám si, jak v době, kdy už jsem se po šedesáti letech vrátila k klidnému důchodu, se vše zdálo být tak jednoduché. Šedesát let za mnou, z toho třicet
Natálka připravovala večeři, když se ozvalo klepání na dveře. To už zase, když mám návštěvu, všichni v sousedství to slyší, pomyslela si, když otevírala.
Věra připravovala večeři, když najednou zaklepalo na dveře. Ahoj, já jsem Věra? zeptala se zvídavá žena, když otevírala. Před ní stála dívka asi ve stejném
Řekla jsi mi dnes, že ses mnou oženil, protože jsem pohodlná! A co? odškrtl Marek, zvedl rameny. Co je na tom špatného? Co to zase máš na sobě, v tom starém županu?
Kdyby se to dítě podobalo tomu starému odmítnu dám mu život a pak ho odmítnu! bezdušným hlasem pronesla Míla. Dobře, milá, už je pozdě na lítost, teď už
29.října2026 Dnes večer, když byl podzim ještě v plném chladu, se v mém životě rozpadl jeden z nejzávažnějších pilířů. Stál jsem u vchodu do našeho bytu
Ahoj, poslouchej, jak to u nás dopadlo. Kdy se můžeme nastěhovat do vašeho nového domu? zeptala se tchýně přímo. Nerozuměla jsem? napjatě odpověděla Ivana.
Kdy se můžeme nastěhovat do vašeho nového domu? zeptala se tchýně přímo. Nerozuměla? napjatě odpověděla Irena. No, když už je vše hotovo, tak jsme si pomysleli
Gábina, chválím ten váš dům, chci vidět, za co jste do něj vložili tolik peněz, s lehce povýšeným úsměvem promluvila Alžběta Šťastná. Čtyři dlouhé roky
Zdenka se chlubí vaším domem, chci vidět, na co jste tak hodně peněz vyhodili, řekla s povýšeným úsměvem Alena Petrželová. Čtyři dlouhé roky Petr a Jana









