Dobré zprávy
Někdy léčení nestojí ani halíř. Tohle se stalo v zapadlé vesničce uprostřed českých kopců, kam se člověk dostane jen pěšky po úzké stezce v lese.
Čtyřicátý rok po škole nepůjde, až bude mít depresi, křikla na telefonu moje jediná kamarádka Nadějka, když se ozvala. A co ty? Proč se tak bojíš?
12.května 2026 Milý deníku, dnes jsem byl svědkem toho, co se celé rodině otočilo v neštěstí. Natálie Štěpánová matka mé sestry Světlany vrazila do mého
Natálie Štěpánová, s vaším synem už nebudu žít, a tak mu to i řekněte, řekla Květoslava. A s kým budeš žít? Komu budeš potřebná s dcerou?
Důchodkyně Jarmila (nebo jak jí všichni říkali, Jaruška) Novotná si těžce povzdychla a s námahou se otočila na druhý bok. Klouby ji bolely, nohy silně otékaly.
Pusťte mou chůvu! Já vím pravdu! zvolala hlasitě dívka a jednací síň se okamžitě ponořila do napjatého ticha. Tento okamžik se později připomíná stále znovu.
Nedočtená kniha Tak už jdu, Jano, nevyprovázej mě. Přijdu pozdě! Na zítra připrav košili a modré kalhoty, prosím, nezapomeň! Ještě je potřeba vyzvednout z čistírny!
Kamenná žena Alenu Fišerovou přivezla sanitka, sebrali ji na ulici. Svalila se rovnou do špinavé, studené břečky, neměla sílu vstát. Muži ji opatrně naložili
Nejsi nám rodina, řekla svokra a vrátila maso zpět do hrnce. Stála jsem u sporáku s talířkem v rukou, na kterém ještě zůstalo trošku omáčky z guláše, který
Nejsi nám příbuzná, řekla tchyně a vrátila maso zpátky do hrnce. Olga ztuhla u sporáku, v rukou držela talíř, na něm ještě zůstávala omáčka z guláše, který