Proč neotevřeš dveře? Nechci! A nebudu. Hosté by měli oznámit, že přijdou, a už vůbec ne šmejdit po skříních, ledničkách a šatnících.
Myslíš, že ne? To je přece moje matka! Přijela ke mně! Tak to ji uvítáš, jen ne v mém bytě.
Věra s mojí maminkou se vždycky domluvila.
Víš, kdybych začala počítat, v čem je můj bývalý lepší než ty, oba by se nám červenaly.
Sice o sobě nejsem jistá,nervózně přerušila Libuše, otírajíc kuchyňský stůl.Když vám to s Věrou šlo tak dobře, proč jsi se s ní rozešla?
Vít se otrhaně odvrátil a zamračeně pohlédl ven z okna.
Ty to přece znáš
Ano. Tak mi už nevyprávěj o své Věře,odříznula Libuše.Jinak se stanu tvou další bývalou.
Libuše už byla připravená jít po krajně.
S Viktorem se seznámila téměř před rokem na společenské akci. Věru znala jen tak okrajově a přivedla Vítovi s sebou. O pár měsíců pak zmizela ze všech radarů.
Jednou Vít, pod vlivem alkoholu, prozradil, že se s Věrou rozešel, když ji přistihl při nevěře, a dokonce při tom slzu prolil.
Libuše to považovala za roztomilé: muž se nebojí ukázat city, cení si lásky. Zasáhla ji mateřský instinkt, ne ženský zájem, ale stačilo to k rozběhnutí vztahu.
Začalo to krásně. Vít po práci vozil Libuši domů, denně jí posílal milé zprávy a ptal se, jestli se dobře zahřála. Libuše se cítila obklopená péčí.
Poprvé se rozpačitila, když jí napsala Věra:
Ahoj, slyšela jsem, že se stýkáš s Viktorem. To není moje věc, ale buď s ním opatrnější. Je to totiž ostrý nerozlučný duo s mámou.
Libuše to poznamenala, ale zamyslela se, že jsou to maličkosti. Láska takové překážky překoná. Koneckonců, jestli mu jednou špatně šla jedna žena, neznamená to, že by to bylo s další.
Ahoj, myslím, že to vyřešíme sami. Děkuju za varování,odpověděla Libuše a ukončila konverzaci.
Nechtěla s Věrou dál jednat obávala se, že to bude vypadat nevkusně před Vítovým očima.
Vít však o její pohodlí vůbec nestaral.
Když jeho matka, Magda Novotná, poprvé přišla neohlášeně, Libuše reagovala téměř klidně. Možná oba nepoznávali, jak nepříjemná je tato situace. Magda jen chtěla vidět, s kým její syn žije.
Libuše pošlala Víta, ať přivítá matku, oblečela se rychle, svázala vlasy do culíku a, ospalá s podpalými očima, vyšla vstříc potenciální tchyni. Už při vstupu kontrolovala zásuvky v komodě.
Aha, všude to je zamotané,řekla Magda s úsměvem na rtech.Pak budete mít ponožky v dvojicích. Přijdeme k snídani a já tě naučím skladovat oblečení, aby se nic nepřiškrábalo a neztratilo se.
A to místo dobrý den. Kdyby Libuše řekla, že je zmatená, nic by tím neřekla. Cítit, že cizí člověk tak nenuceně šmejduje v jejím šatníku, jí připadalo hrubé.
Ale odpovědět hrubostí na hrubost na samém začátku vztahu se jí zdálo špatné, tak to vydržela.
Ach, dítě, to jsou ti podpalé oči!s úpěnlivostí pokračovala Magda.Měla bys udělat masku z okurky. Lepší bude, když zkontroluješ ledviny. Mám kamarádku
Libuše se smála, kývala a předstírala, že ji zajímá, co neznámé lidi trápí. Ve skutečnosti chtěla co nejdříve spát, bylo už jen osm hodin ráno, volný den, včera šla spát pozdě a doufala, že doplní spánek.
Rozjímala.
Magdina návštěva protáhla až do večera. Libuše dostala tunu kritiky a užitečných rad, jak správně zalévat květiny, mýt vanu a otírat lžíce. Dokonce si zkusila něco vycvičit. Cítila se vymačkaná jako citron. A během celého toho Vít ani jednou nepomohl, ani nenaznačil matce, že chtějí odpočinek.
Řekni, tvoje matka je vždy tak aktivní?opatrně se zeptala Libuše před spaním.
Měla ráda velkou rodinu, ale chtěla mít i nějaký odstup.
No, taková je. A co? Jen chce kamarádit,popravil Vít.Dřív jsme s Věrou bydleli u ní, bylo to útulné. Teď jí doma není, nudí se.
Doufám, že nebudeme žít ve trojcevzdychla Libuše.
Co je problém? Jsi proti mé matce?napřásněl Vít.S Věrou se kamarádila, všechno šlo dobře.
Libuše mlčela. Věra byla o osm let mladší a ráda se přivazovala k lidem. Samozřejmě si s matkou Magdou měli kamarádky, znala je jménem i podle diagnóz, perfektně žehlila ložní prádlo a pekla koláče po tchyni.
Ale takové štěstí Libuše nepřijala. Už měla vlastní životní zkušenosti a věřila, že čím méně vnějších zásahů, tím lépe. Vít měl jiný názor.
Moje máma je moc přátelská. Najde si společnou řeč se všemi.
A to nehleď na to, že ne každý bude rád,chtěla říct Libuše, ale nevyřkla to.
Dále to bylo horší. Magda přišla i druhý den, znovu brzy ráno, a tentokrát zahájila inspekci ledničky.
Vejce? Vařila jsem Vítovi jen křepelčí, jsou zdravější pro muže,řekla důležitě.Poličky u vás nejsou moc čisté Pak to všechno sníte. Libuše, měla by ti je umýt
Vlastně to nejím přímo z poliček, pomyslela si Libuše.
Umývám, Magdo Novotná,slíbila.Dnes bychom měli odpočívat. Víkend je přece
Vít mezitím spinkal, zatímco Libuše musela hostit a zabavívat jeho matku.
Přesně tak! Víkend je dnem pro vaření a úklid,bez výčitek prohlásila žena.Natáhni houbičku a hadřík. Příští víkend tě naučím připravit masový koláč, jak Vít miluje. Lízat si budeš prsty!
Libuše ztuhla, ruce složila na prsa. Nechtěla už druhý den podle cizích pokynů pobíhat.
Magdo Novotná, můžete si zapsat moje číslo? Abych volala před návštěvou. Možná mám i plány na další víkendy.
Volat? Nemohu přece přijít k synovi?zarmouceně zamžourala.
Samozřejmě, jenže tvůj syn teď žije s ženou. Bylo by fajn, kdybychom si vzájemně vycházeli vstříc.
S Věrou jsme takové problémy neměli,poznamenala Magda s úšklebkem.
Mám také matku bývalého, co mě nebudila brzy ráno,odříznula Libuše.A přinesla koláče s třešní, moc chutnaly. Chcete recept?
Magda se změnila, čelo se jí zvedlo a v očích se mihotaly jiskry hněvu.
Libuško, pomysli si dobře. Naše rodina nepřehazuje denní sovu s nočním kohoutem.
Po tom Magda odešla, ale v Libuše zůstalo těžké břemeno. Nevěděla, co má dělat. Vít ji neslyšel, jeho matka se chovála, jako by byla doma. A nad jejich vztahy stále poletovala silueta Věry.
A Věra měla lepší halušky,řekl Vít při večeři.Její matka to učila.
Ať tě taky učí, budeš mi pak vařit,odparovala Libuše.
Měla podezření, že Magda vlákne syna, ale nechtěla to rozjíždět. Chtěla ten téma vymazat ze života.
Další měsíc proběhl klidně, bez návštěv, ale pak se vše opakovalo. Libuše se probudila u zvonku. Tentokrát rozhodně neotevřela.
Špatně? Možná. Ale co je hezké, když po krásném náznaku přichází nevyžádané přepichování?
Po chvilce se v chodbě objevil Vít ospalý, nespokojený, dokonce naštvaný.
Proč neotevíráš dveře?
Nechci! A nebudu. Hosté mají oznamovat návštěvu a nesmí se flákat po skříních, ledničkách a šatnících.
Myslíš, že ne? To je přece moje matka! Přijela ke mně!
Tak ji přijmi, jen ne v mém bytě!
Vít vyvolal takový rozruch, že slyšeli ho i sousedi. Křičel Libuše, že odmítá jeho matku, a tím i jeho. Magda zároveň nadávala, chtěla se dovnitř. Nakonec Libuše dala ultimátum.
Dost! Buď okamžitě odejdeš, vysvětlíš své matce, co slovo host znamená, a pošleš ji domů, nebo se rozejdeme!
Vít si vybral druhou možnost.
Libuše nebyla příliš smutná. Stihli se sotva rozloučit. Možná to bylo i lepší. Žít s někým, jehož balíček zahrnuje příběhy o bývalé a vtíravou matku, rozhodně nechtěla.
O několik měsíců později se Libuše dozvěděla nečekanou zprávu. Vít měl novou milenku. Řekla to společná kamarádka z té samé parta, kde se setkali s Viktorem.
Pracujeme spolu. Přistěhovala se k němu a jeho mámě, ale už chce utéct. Požádala, ať tě pozná,usmála se.
A proč?
Podle Vítovy matky jsi prostě dokonalá žena krásná, s charakterem a umíš dobře vařit.
Mluvíme teď o Vítově matce a o mně?
No, možná, že tě mají rády ti, kdo už s Vítou nežijí,popřávala ramena.
Od té chvíle Libuše poslouchala cizí názory, ale měla vlastní hlavu. Nedočkávala se, že všichni muži neustále vyhrabávají své ex a jsou bolestně připoutáni k matkám.
S takovým machistou život nepůjde máma bude vždy na prvním místě. Možná je to v pořádku, ale jen v rozumných mezích. Souhlasíte?
Napište do komentářů, co si o tom myslíte, a dejte like.
