Co to je za dítě ve čtyřiceti jedné letech! křičel na Jitku její manžel. V tvém věku už se lidé stávají babičkami. Jitko, přestaň si dělat hlouposti.
Dobře, podle mě ti to už nevadí, už jsem to pochopil. A co to dítě, co jsi si představila?
Nechci tančit na její svatbě s kapátkem pod paží!
A co když nám něco nastane, když bude ještě malá? Rozhodni se, ať už to je cokoli. Jinak se s tebou rozvedu!
Jitka s Markem žije už dvacet let. Po svatbě s Markem vyšla úplně mladá, ještě studentkou.
Všechny ty roky považovala Marka za svou nejbližší osobu, oporu, ochranu. Nikdy by si nepomyslela, že jednou půjde proti ní.
Nedávno v Jitčině rodině vypukl vážný skandál příčinou byla nečekaná pozdní těhotenství.
Marek byl kategoricky proti dalšímu dítěti:
Jitko, to sis zbláznila? V důchodu chceš být matkou? Už máme tři úžasné syny Tomáš je už na vysoké, Jakub a Filip končí osmou třídu. Nebyl ti jich málo?
A co si ostatní myslí? A co řeknou rodiče? Nebudou z toho šílení?
Marku, celý život jsem si přála dceru trvala Jitka když Bůh pošle dítě, proč by nemělo přijít na svět?!
A když to bude zase kluk, budeme mít pátý? rozčílil se Marek.
Věřím, že to bude holka.
Synové také Jitku nepodpořili. Když se dozvěděli o novém členu rodiny, dvojčata Filip a Jakub okamžitě prohlásila, že nebudou sdílet pokoj s někým dalším.
Nejstarší Tomáš také vyjádřil svůj názor:
Mami, ty se sama nebojíš v takovém věku? Co když se ti něco stane?
Všechno bude v pořádku ujišťovala syna Jitka nejsem tak stará, jak říkají!
Ve skutečnosti už Jitka podobnou situaci zažila. Když čekala na dítě podruhé, muž také nebyl nadšený.
Tomášovi bylo tři a půl roku, peníze docházely. Pár bydlel u Markových rodičů a Jitka často hádala se svou tchyní.
Když ale lékaři řekli, že se jedná o dvojčata, všechno se změnilo. Tchyně dala Markovi peníze na první vklad na koupi bytu. Muž se stal víc pečlivým.
Filip a Jakub se ukázali jako klidné chlapečky a Jitka dokonce spal dobře.
Tomáš byl nadšený, že bude mít s kým si hrát, a pořádal se s bratry, aby mamince dal trochu času na odpočinek.
Tak i tentokrát Jitka doufala, že jako mávnutím kouzelné hůlky se vše spraví.
Ale už ve třetím týdnu se začaly potíže cítila se špatně přímo v práci.
Jitka pracovala více než deset let jako manikérka, takže si zvykla na typické vůně laků a olejů.
Teď už ale byly nesnesitelné, zvracelo ji už samo pohled na jasně barevné lahvičky.
Pilulky nepomáhaly, stav se nezlepšoval a musela obětovat výdělek.
Celý den ležela v posteli, ani umýt nádobí už nezvládala. Úklid se nebral v úvahu.
Jídlo pro rodinu museli kupovat, což Marka a kluky vůbec neuspokojilo.
Po propuštění Jitky peněz v domácnosti výrazně ubývalo.
Marek, který pracoval jako záchranář, šel na dvou po sobě jdoucích dnech do služby, aby vydělal víc.
Starší syn přešel na noční směnu, během dne přivydělával jako prodavač v obchodě s elektronikou.
Každý den Jitka viděla odsuzující pohledy rodiny, rodiče ji také nepodporovali a říkali, že v takovém věku je nebezpečné přivézt dítě na svět.
Sousedky z patra za zády šeptaly, když Jitka šla do obchodu. Cítila se úplně nejistě.
Druhý trimestr nastal a Jitka měla jít na další vyšetření.
Lékař na ultrazvuku se vážně díval na monitor a něco mumlal sestrám. Jitka ležela nehybně, bála se i jen zvednout ruku.
Po půlhodině, už to nedokázala vydržet, zeptala se náhle:
Pane doktore, máme kluka či holku?
Je to dívka. Ale je tu jeden nepříjemný fakt.
Co se stalo? vyděsil se Jitka.
Nezoufejte, ale musím říct, že dítě má defekt vývoje neurální trubice, což je vážná porucha.
Na 23. týdnu by měla být trubice uzavřena, u vaší dcery není. Může se stát invalidní.
Jitka rozplakala se:
Není vůbec žádná šance pomoci mé dítěti? Nějaké léky existují?
Doktor odvrátil pohled a mlčel.
Jitka vyšla z ordinace a pomalu kráčela po nemocničním chodbě. Zdálo se, že čas se zastavil, nic kolem ní neslyšela ani neviděla.
Jako by ve snu dojížděla domů, ale nechtěla vystoupit z auta, a křičela.
Po chvilce se uklidnila, setřela slzy a šla do bytu. Marek byl doma, ohříval večeři v mikrovlnce a koukal na zprávy v kuchyni.
Dětí nebylo.
Nejlepší čas na rozhovor s manželem pomyslela si Jitka.
Dnes jsem byla na ultrazvuku začala Jitka. Lékař řekl, že bude dívka, ale má zdravotní problémy.
Jaké problémy? zeptal se Marek.
Defekt vývoje neurální trubice.
A co řekl doktor Petrovich?
Nic Doktorka dokonce navrhla, abychom dítě odložili, ale já jsem odmítla a nechtěla jsem žádný odkaz. Nemůžu si to představit! To je pořád moje dcera!
Zbláznila jsi se! Víš, co to znamená? Dítě bude invalidní, pokud vůbec přežije. Zítra půjdem spolu k doktorovi, já ti přinesu potřebný odkaz.
Nikam nepojedu, Marku. A nezkoušej mě
Pak na mě nepočítej! Nechci tě sledovat, jak se trápíš a trápíš i dítě!
Marek se zvedl ze stolu a šel do ložnice. Z šatníku vytáhl velkou sportovní tašku a začal sbírat své věci.
Marku, co to děláš? zakřičela Jitka. Odejdeš mě? Utíkáš před problémem? Dcera není jen moje, je i tvoje! Jak můžeš být tak lhostejný?
Nemám v úmyslu to dál snášet! Když jsi řekla, že nechceme dítě, myslel jsem, že bude v pořádku. Teď už nebudu podléhat tvým výstřelkům!
Myslela jsi na naše starší děti? Viděla jsi někdy dítě s postižením? Moje matka po sedmi letech měla syna s vrozenou vadou. Ten přežil jen půl roku.
Stále si pamatuju ten hrůzostrašný čas, co naše rodina prožila. Matka už nechtěla děti. Takže to neudělám. A chlapce si vezmu s sebou!
Marek vzal tašku, oblékl bundu a vyrazil z bytu. Jitka ho už nezastavila.
Teta Jana, Markova matka, byla šokovaná, když viděla syna s kufříky na prahu.
Co se stalo, pohádali jste se?
Pohádali jsme se Podávám žádost o rozvod! Jitka chce přivést na svět nemocné dítě, a mě to nezajímá.
Synku, žena a dítě jsou jedno, nemůžeš jen tak rozhodovat. Uklidni se, dám ti čaj.
Marek si sedl, zhluboka vydechl a zeptal se matky:
Mami, přivedla bys na svět Ivana, kdyby ses dozvěděla, že je vážně nemocný?
Samozřejmě! Do posledního doufala, že bude šance na záchranu. Jen tehdy neprováděli takové operace na srdci.
A co ultrazvuk, nikdy se nemýlí? V téhle nemocnici chyby neexistují?
Marek si vzpomněl, jak minulý rok sousedka Katka řekla Olekovi Petroviči, že dítě má vadou srdce, ale chlapec přišel zdravý.
U toho lékaře bylo spousta stížností. Marek se zamyslel a rozhodl se, že situaci prozkoumá sám.
Ráno jel Marek do polikliniky. Šel na druhé patro k místnosti ultrazvuku, ale dveře byly zavřené. Šel k sousední místnosti a zeptal se sestry Olekova Petroviče.
Dnes tady není řekla sestra. Všechny termíny přesunuli, přístroj se porouchal. Už po třetí se rozpadá.
Šéf lékařů se hádal, koupili levný přístroj a pořád se rozpadá. Dnes čekají technika z kraje.
Marek měl velké pochybnosti o pravdivosti diagnózy. Jeho starý kolega pracoval v soukromé klinice, tak se rozhodl vzít Jitku tam.
Když se Jitka vrátila z obchodu, nečekala, že bude doma Marek. Podíval se na ni vážně a řekl:
Připrav se, jedeme do soukromé kliniky. Podíváme se, co říkají.
Jitka se rychle obula, vzala platební kartu a tiše vyšla ven.
V soukromé klinice ji přijali okamžitě. Lékařka dlouze sledovala monitor, pak řekla:
Všechny hodnoty jsou v normě, dítě se vyvíjí podle termínu. Žádné vady nevidím. Máš rychlou dcerku. Chcete slyšet srdíčko?
Marek i Jitka přikývli. Marek nečekaně rozplakal.
Jitka se zeptala na předchozí výsledek.
Řekli nám, že má defekt neurální trubice.
Trubice je uzavřená, dítě je zdravé a roste podle termínu. Vypíšu vám výsledek.
Jitce se ulevilo, tíha spadla z ramen. Marek ji pevně objal a políbil na tvář. I on pociťoval úlevu.
Samozřejmě Jitka několikrát podstoupila kompletní vyšetření. Každý krát potvrdili, že je vše v pořádku.
Dcera Marka a Jitky se narodila naprosto zdravá. Na vyšetření byli všichni přátelé a rodina, dokonce ti, co kdysi chtěli, aby dítě odešla.
Jak moc ti připomíná, řekla teta Jana, když poprvé vzala vnoučátko do náruče. Podívej, jaké má modré oči. Skvělá práce, Marku! Jsem na tebe hrdá!
Marek miluje dceru od první chvíle a veškerý volný čas s ní tráví.
Půjdu s tebou kouknout televizi? žertovala Jitka. Jinak běháš po Darince.
To později, odklonil Marek. S Darinkou máme ještě spoustu věcí! Co, krásko?
Starší bratři, kteří dříve tvrdili, že dítě nepotřebují, si naplánovali společné procházky se sestrou.
Jitka klidně nechávala malou dceru s nimi věděla, že bratři se o Darinku postarají.
Kámoši, pokud chcete číst víc našich příběhů, pište komentáře a dejte like. To nás motivuje psát dál!
