Ráda bych se s vámi také podělila o něco, co mě trápí, krade mi spánek a klid.
Vím, že co si člověk udělá sám, to mu jiný člověk udělat nemůže.
Nikdy jsem si nemyslela, že se ocitnu v této situaci…..
Mám muže, se kterým jsme spolu už 8 let. Nemáme žádné problémy, zbožňuje mě, nikdy na mě nezvýšil hlas. Nikdy se mi od něj nic zlého nestalo. V podstatě jsem žena, která si drží muže po svém boku a jsem rozhodně proti nevěře, ale ďábel se mnou nemá co dělat….
Další věc, kterou chci objasnit, je, že mám dítě s jiným mužem a on ho vychovával jako své vlastní. On sám žádné děti nemá.
Jednou jsem se vracela z práce vlakem a potkala jsem muže. Na první pohled – nic zvláštního, ale byla to dlouhá cesta a měl s sebou pití. Dal mně i ostatním dojíždějícím pohoštění. Byla to zábavná společnost – rozhovory, vtipy… Zatím to bylo dobré, ale když piju, zabíjejí mě hormony.
Oba jsme si šli zakouřit na záchod a tam jsem na něj narazila. Pak jsme si vyměnili telefonní čísla a domluvili se, že se sejdeme příští den…..
Když jsem přestala pít alkohol, strašně jsem se styděla za sebe a za to, co jsem udělala! Pošlapala jsem spoustu svých zásad!
Budu mu říkat „Mark“.
Zavolal mi, jak jsme se domluvili. Dlouho jsem přemýšlela, jestli to mám zvednout, ale on stále naléhal. Nakonec jsem to zvedl a domluvili jsme si schůzku. Výsledkem bylo, že vše proběhlo krásně – procházka, jídlo, pití, jak to dělá on, a pak dokončení toho, co jsme začali…..
Poprvé jsem podvedla svého manžela… Myslela jsem si, že to bude na nic, když se mu nebudu moct podívat do očí, ale pravda je, že se mi to líbilo a nezůstali jsme u toho. Bylo druhé, třetí, čtvrté rande….
Mark věděl, že jsem vdaná, ale pro nás oba to nebylo nic vážného… Ale začalo to být horší – alespoň pro mě. Cítila jsem, že se začínám propadat hlouběji, že on je všechno, o čem jsem v životě snila. Snažila jsem se držet zpátky, ale pak na mě Mark začal tlačit a já si uvědomila, že je to vzájem…..
Chodíme spolu už čtyři měsíce a všechno je víc než báječné. Ale… vždycky je nějaké ale… Začala jsem v noci utíkat z domova, abychom mohli být spolu, a ráno jsem byla doma dřív, než jsem si uvědomila, že jsem pryč. Připadám si jako školačka! Zamilovaná až po uši a vzrušení z toho, že mě možná chytí.
Mark mě seznámil se všemi svými příbuznými, dokonce i se svou matkou, a ta ví všechno.
Teď na mě začínají tlačit, abych si sbalila kufry a odjela za Markem, a nikdo neví, jak žiju. Můj manžel si to nezaslouží a vím, že se beze mě zblázní. Nechci mu to udělat! On mi dává všechno – jistotu a klid.
Vím, že mě neopustí, tolik jsme toho spolu prožili… Je tichý, klidný, domácí typ, a Mark je jeho pravý opak – bláznivý a nepředvídatelný, pařmen, všechno, co jsem u muže hledala.
Teď jsem zmatená a nevím, co mám dělat. Chci je oba, nechci nikomu ublížit.
Kdybych se mohla naklonovat… Oni jsou dva a já jsem jedna…..
Mé srdce chce jednoho, má mysl chce druhého.
S jedním mám stabilitu a jistotu, s druhým – nevím, co čekat, ale je to to, co jsem celý život hledala. Jsem rozpolcená a nevím, co mám dělat.
Tohle je moje drama. Vím, že mi nikdo nepomůže, musím se rozhodnout sama, ale nikdy jsem to neměla tak těžké.
Můj manžel se ke mně chová pořád stejně dobře jako ten první den – líbá mě, objímá, nepřestává mi říkat, že mě miluje, a vždycky se cítím výjimečná a chtěná.
Ale chybí mi, že mi to Mark dává a já už takhle dál nemůžu…..
