Tchyně
Anna Novotná pokládá na krásně prostřený stůl velký talíř s pečenou kachnou a povzdechne si. Každou chvíli přijedou synové s manželkami.
Nedávno se oženil mladší syn, svatba byla malá a skromná. Ale to je dnes běžné mezi mladými. Anna by si představovala větší oslavu. S manželem tehdy taky jenom zašli na úřad. Prstýnky zvládli koupit až za rok dva tenké zlaté proužky. Chtěli dětem dopřát velkou svatbu. Ale rozhodli se sami pro skromnost.
Jediná věc, která mi na ní vadí je až moc upravená! přiznává se Anna sama sobě. Ale snacha si s ní už naplánovala promluvit.
Snacha Alžběta je celkově milá dívka, příjemná společnice. Na syna Honzu měla dobrý vliv. Pomohla mu najít výbornou práci a navíc ho pořád motivuje, aby se rozvíjel a šel za kariérou. Do třiceti let žil Honza v pohodlí, nikam nespěchal. Anna Novotná už začala být trochu nervózní. Naštěstí se to změnilo k lepšímu.
Jedinou výtku má Anna k snachině péči o sebe samu. Pořád chodí do salonů: stříhání, barvení, masáže, manikúra. Peníze na to lítají a Anna nechápe, proč by vdaná žena s rodinou měla tolik myslet na sebe.
Přijde dítě půjde radši na pedikúru, než aby koupila synovi nové boty? Anna takové ženy nikdy neschvalovala. Na sebe myslela až na posledním místě, zvlášť po smrti manžela, kdy i dospělí synové ji potřebovali finančně.
Rozjímání přeruší zvonek u dveří mladí právě dorazili. Alžběta vchází do obýváku jako hvězda. Vlasy čerstvě upravené, nehty pečlivě nalakované. Jen decentní make-up, vše díky šikovné kosmetičce.
Alžbětko, ty jsi krásná! zvolá Anna upřímně, ale lehce nespokojeně. Ten kostým je nový, že?
Ano, včera jsem si ho koupila, usměje se mladá žena. Dostala jsem v práci hezkou prémii.
To bys měla raději naspořit, nevydrží Anna a podělí se o zkušenosti. Všechny prémie, příjmy navíc, třináctý plat ukládat na horší časy. To se vždycky hodí!
Alžběta mlčí. S tchyní si rozumí, váží si té obyčejné ženy, která se celá věnovala rodině. Ale sama v hloubi duše cítí, že horší časy přijdou hlavně těm, kteří je očekávají.
Večer plynul v příjemné atmosféře. Jenže Anna několikrát nenápadně nadhodila téma zbytečných výdajů. Alžběta rychle pochopila, že kritika je určena jí.
A kdy jste si naposledy došla na manikúru, Anno? nevydrží Alžběta.
Já? No nikdy. Doma něco udělám pro čisté ruce a to stačí, vykokta Anna.
Nikdo jiný si krátkého dialogu nevšimne. Ale Alžbětě to vrtá hlavou je jí líto tchyně. Vychovat dva syny, teď mají slušný příjem, a ona si nedopřeje ani malou radost.
Honzo, dělá tvoje máma vůbec něco pro sebe? ptá se po cestě domů.
Nevím Vaří, dnes nachystala spoustu jídla. Dívá se na televizi. Chodí za sousedkou. Proč?
Protože nikdy nic nepoznala! Měli byste ji někam pozvat do kina, do divadla, na večeři
Ale ona nechce, vždycky říká, že na tom nesejde, brání Honza matku.
Alžběta zmlkne. Srovnává v duchu tchyni se svou mámou, která i když nebylo moc peněz, dopřála si hezký sestřih, nové šaty a každoročně abonentku do činohry pro potěšení.
Snacha si usmyslí, že by Anna měla aspoň vyzkoušet žít trochu pro sebe, místo aby jen seděla před televizí a čekala na případná vnoučata.
Za pár dnů Alžběta Annu zavolá a přesvědčuje ji, aby spolu zašly ven, popovídaly si u kávy a třeba se zastavily i v salonu. Chce na kosmetiku a nabízí tchyni, že jí zařídí jakoukoliv proceduru podle jejího přání.
Ale prosím tě, leká se Anna. Já počkám v hale nebo venku, až skončíš.
Proč byste jen čekala? Tak půlhodinka, hodinka pro vás samotnou. Aspoň manikúra a masáž rukou, souhlasíte?
Anna neochotně kývne. Alžběta vše zařídí v oblíbeném salonu, kde ji dobře znají.
Holky, prosím, ať je to špička pro moji tchyni. A nabídněte jí nakonec i něco navíc třeba pedikúru nebo masku, něco ji nadchne. Kdyby se ptala na cenu, řekněte, že jsem už všechno zaplatila. Doufám, že získáte další stálou zákaznici.
Ve správný čas přivádí Alžběta neochotnou tchyni do salonu a předává ji do rukou profesionálkám.
Opravdu jen půlhodinky, že, Alžběto? A kolik to bude stát, musím něco přinést? ujišťuje se Anna.
Když si ji sympatická pracovnice odvede, Alžběta se pohodlně usadí ve foyer a vytáhne mobil. Sama na žádné procedury tentokrát nejde.
Dnes má volno, a tak odpovídá aspoň na zprávy a dohnání restů.
Tchyně vychází až za dvě hodiny zjevně spokojená a omládla. Zaměstnankyně věděly, jak na to.
Alžběto, tolik věcí mi udělaly! Donesly mi kávu, bylinkový čaj Všichni jsou tady moc milí! Ale kolik to všechno může stát? Asi pěkně draho
Dnes máme akci! pohotově vstupuje do debaty recepční. Přivedete kamarádku a dostane všechno zdarma. Dnes neplatíte nic, je to na nás!
Alžběta a spokojená tchyně zajdou do nedaleké kavárny. Anna si objedná cappuccino, pohodlně se opře a vypadá skutečně svěže.
Co kdybychom si takové dámské dýchánky zopakovaly? navrhne Alžběta. Pro stálé zákaznice jsou tu často fajn slevy. Vám se tu snad líbilo?
A víc, než jsem čekala. Ani jsem netušila, jak příjemné to může být, přizná Anna.
To chtělo vyzkoušet už dávno!
No, dřív Děti byly malé. Manžel, budiž mu země lehká, taky šetřil a zbytečné výdaje nepodporoval. Později už to nemělo smysl.
Teď už ano! Když budete chodit se mnou, nebude to přece samotné.
Tak občas proč ne, ve dvou je to přece příjemnější.
A tak se to stalo zvykem tchyně se snachou začaly podnikat malé výpravy do salonu i obchodu. Diplomatická Alžběta jí sem tam nenápadně obměnila šatník, částky decentně snižovala.
Donutila i manžela, aby maminku vzal do restaurace. Společně pak navštívili kino. A na Vánoce věnovala Alžběta Anně abonmá do divadla.
Ty jsi úplně omládla, chválily ji sousedky.
Mladí nás nenechávají stárnout, usmívala se Anna skromně.
Opravdu cítila, že teď, když je v důchodu a má dospělé syny, její mládí teprve začíná.
