Nevím, možná jsem jediný, kdo má tento problém. V poslední době se o jídlo dělím s manželem rovným dílem. Jiný způsob prostě nevidím. Když se o jídlo nerozdělím hned , manžel sní mou porci. Výsledkem je, že na mě nezbude nic, to znamená, že budu mít hlad.
Abychom si to ujasnili. S manželem jsme manželé už tři roky. Děti zatím neplánujeme, na to je ještě čas. Oba pracujeme a vyděláváme přibližně stejně. Když jsme se s manželem brali, nevěnovala jsem jeho podivným zvykům velkou pozornost. Inu, muž rád jí, tak vidíte!
Pak jsem se ale začala přistihovat, že výrobky, které spolu nakupujeme, nebo to, co vařím – jí většinou můj muž. A na mě z toho, co se uvaří nebo koupí v obchodě, zbyde jenom trochu. Takhle to bylo celý rok.
Například jsem upekla v troubě kuře – zbylo mi jen trochu. A také mám ráda kuřecí stehna a paličky. Jíst pořád jedno suché kuřecí prso nebo křídla není žádná slast. Stejné je to se sladkostmi a dorty. Když se mi podaří sníst jeden nebo dva, je to fajn. Takže se rozdělím, a to rovným dílem.
Na začátku jsem manželovi naznačila, že není sám. Já mám také ráda sladkosti a kuřecí maso. Manžel si z mých slov dělal legraci:
– Ty vaříš tak dobře, že si ani nevšimnu, když to všechno sním. Neurážej se. Nevěděla jsem, že chceš taky . Měla jsem si to nechat říct.
Samozřejmě jsem se neurazila, ale nebylo to moc příjemné. Konečná byla asi událost. Byly to moje narozeniny. Večer jsem udělala pár salátů a upekla naše oblíbené kuře, abychom druhý den netrčeli u plotny, ale ohřáli si ho a sedli si společně ke stolu.
Manžel se vždycky vrátil z práce dřív než já. Nenapadlo mě , že by všechno snědl. Snědl všechny saláty a mně nechal po lžíci a jedno kuřecí stehno.
-Měla jsem hrozný hlad. Nečekal jsem na tebe, – řekl můj manžel.
Už jsem to nemohla vydržet. Dobrá nálada, kterou jsem měla cestou domů, byla pryč.
– To je ono, miláčku. Už toho mám dost! Byla jsem trpělivá už dlouho, už toho bylo dost. Udělejme to takhle. Nakoupíme potraviny, rozdělíme si je napůl. Kuře rozdělíme na polovinu. Polovinu pro tebe a polovinu pro mě. Cukroví a sušenky po kouskách. Ovoce a všechno ostatní stejně. Svou polovinu můžeš sníst najednou nebo si ji rozložit do několika dnů. Jak se ti to hodí. Už mě nebaví mít hlad a jíst, co mi necháš. Zkrátka, buď se dohodnete, že se o všechno podělíte rovným dílem. Nebo budu nakupovat pro sebe a ty pro sebe.
Manžel se se mnou nehádal, souhlasil. Nyní se o všechny nákupy dělíme rovným dílem. Pro sebe i pro manžela. Nakonec není nikdo znevýhodněn.
