Jeden můj přítel jménem Anthony si vždycky chtěl žít pohodlně na cizí účet. Velmi se snažil zalíbit dívce z bohaté rodiny. Bylo vidět, že ji nemiluje a že z takového manželství nic dobrého nevzejde. Ale ten kluk si byl jistý, že bohatá manželka bude klíčem k jeho šťastnému a bezstarostnému životu. Tomu by se dalo věřit, kdyby ona sama uměla vydělávat peníze. Ukázalo se, že dívčina rodina je bohatá díky její matce, která vlastní několik velkých obchodů ve městě.
Snažil jsem se přítelkyni domluvit:
– Asi si nemyslíš, že budou podporovat líného člověka. Je dobré být nezávislý a mít práci.
– Ale no tak. Máme dítě na cestě. Úplně mi věří! – zaradovala se kamarádka.
Nechápala jsem ho. Není správné udělat něco takového své přítelkyni. To prostě není fér. Muž by měl pracovat a živit rodinu.
Po nějaké době jsem se zajímala, jak se mu daří. Zeptala jsem se ho, kde pracuje. Ukázalo se, že on ani jeho žena nedělají nic jiného, než že sedí doma. Celý den hrají počítačové hry, sledují televizní programy nebo spí. Živí je jejich matka. Dokonce jsem jim trochu záviděl, protože Anthony dosáhl toho, co chtěl.
– Matka mé ženy je bohatá, nikdy nebudeme potřebovat práci. – Anthony byl šťastný, chlubil se svým blahobytným životem.
Možná by to takhle šlo ještě dlouho, ale začaly problémy s firmou, příjmy se několikrát snížily. Maminka musela nabídnout dceři a zeťovi práci.
Od našeho posledního setkání uplynul měsíc. A pak mi zazvonil telefon: Anthony mě starostlivým hlasem požádal, abych mu na čtrnáct dní půjčila pět tisíc.
Hledám si práci. Projdu pohovorem, dostanu zálohu a vrátím ti ji. Jsme úplně na mizině. – Řekl přítel smutně.
Tak skončil jeho bezstarostný život. Od té doby on i jeho žena pracují. Peníze vrátil. Tolik k bohaté rodině. Člověk by neměl na někoho spoléhat, měl by být nezávislý a samostatný. Pak se může cítit bezpečně a šťastně.
