Dobré zprávy
– Jak to – že je chladno? V jakém je stavu? – vyjekla tchyně. – V posteli. Ale nic moc, teplota jen mírná, všechno v pořádku, zima nastala. – To není jen zima! To je tvoje práce, tak si přinášíš z pokladny všechno domů! Kolikrát ti říkám – změň práci!
093
Jak to nachlazení? V jakém je stavu? zaznělo překvapeně ze strany tchyně. V spícím. Nic zvláštního, jen mírná teplota, všechno v pořádku, zima už začala.
Dobré zprávy
Chlapec snášel každodenní tresty od své nevlastní matky… dokud policejní pes neudělal něco, co mu zamrzlo krev.
090
Nebyla to řemínek, který způsobil největší bolest. Bolest přišla s tou větou před úderem:Kdyby tvoje matka nezemřela, nikdy bych tě ne musel tahat.
Dobré zprávy
Zrada, šok, tajemstvíKdyž se pod starým dubem objevil neznámý dopis, odhalil, že pravý zrádce byl celý čas jeho vlastní bratr.
052
Drahý deníčku, dnes jsem připravovala večeři, když se ozvalo zaklepání na dveře. Jste Natálka? zeptala se žena, kterou jsem neznala. Ano, a vy jste?
Dobré zprávy
Právě jsem si uvědomila, že my dva možná patříme k nesprávné rodiněMožná to bude naše vlastní cesta, kde najdeme skutečné místo, kam patříme.
089
Jaké mám štěstí, že mám tebe, řekl jsem, když jsem objal svou ženu. Já jsem šťastná, že jsi se mnou! odpověděla Jana. A s kým bych jinak chtěl být?
Dobré zprávy
Už jiná? Helena by si alespoň pomyslela, co řeknou lidé – povídali sousedé, kteří ji viděli na dvoře s mužem. Ve vesnici, kde se všichni znají: kdo je komu kmotrem, kdo kdy kypřil brambory, a kdo kolikrát rozvedl, nic není možné skrýt. Proto když Helena po dvou letech od úmrtí manžela přivedla do domu nového muže, všichni tiše šeptali: „Tak to už neodolala“. Ale nikdo nic neřekl nahlas – protože Helena byla pracovitá, poctivá a sama vychovávala dvě děti.
033
Byl to dávno, než se o tom začalo šeptat po celém kraji. V malé vesnici u Klatov, kde každý znal každého kdo je komou kmotrem, kdo si v zahradě vyhrabával
Dobré zprávy
Provdala jsem se ve věku osmdesáti let.
015
**10.dubna 2026** Dnes jsem si po dlouhém přemýšlení sepsal, co se v posledních měsících odehrálo. Vypadá to, že se mi po osmdesátých letech podařilo roztočit
Dobré zprávy
Kamarádova tchýně…
0239
Když Libuše vešla do bytu, hned ji upoutaly boty svých tchyní, ležící uprostřed vstupní haly. Bylo jasné, že odpočinout se tu nebude. Věra Dvořáková vystoupila
Dobré zprávy
– Tak to bude, během svátku tě nevyhodíme. Připrav nám tři pokoje – mé sestry a neteř zůstanou na noc. Sama přespíš v kuchyni. – Gálina Vasilíková, co když jsem jediná majitelka tohoto domu? Mám i potřebné dokumenty. Takže se vůbec nepokoušejte vstoupit – policie vás odsune.
0259
Tak a dobře, během svátku nás nevyhostíte. Připravte tři pokoje moje sestry a neteř zůstanou na noc. Já si noclehnu v kuchyni. Jano Vasilievo, a co když
Dobré zprávy
— Vypadni odsud, špinavý staře! — křičeli mu po stopách, vyhozujíc ho z hotelu. Teprve později zjistili, kdo to ve skutečnosti byl — ale už bylo pozdě.
045
Mladá recepční, naprosto upravená a pečlivě obléknutá, překvapeně mrkla očima na muže okolo šedesáti let, který stál u recepce. Měl roztrhané šaty, z nichž
Dobré zprávy
– Dobře, nevyhnáme tě jen na dobu svátků. Připrav nám tři ložnice – mé sestry a neteř zůstanou s noclehačem. Ty sama přečůráš v kuchyni. – Galino Vasilíková, a co když jsem jediná majitelka tohoto domu? Mám i papíry. Tak se vůbec nepokoušej vniknout dovnitř – vyhodí tě odtud s policií.
0401
Dobře, na svátky tě nevyhodíme. Připrav tři ložnice mé sestry a neteř zůstanou přes noc. Ty zůstaneš v kuchyni. Paní Hano Vasilová, a co když jsem jediná