Dobré zprávy
**Deník, 12.května2026** Vendulo, kolik ti je? tiše se zeptal táta. Mám dojem, že nejsi na prvním ročníku vysoké školy, ale ve první třídě.
Nejsi pro nás rodina, řekla tchýně a vrátila maso zpátky do hrnce. Olga Novotná ztuhla před sporákem, v rukou držíc talíř, na kterém se ještě třpytila
15ledna 2026 Dnes jsem si po dlouhém dni udělal čas jen pro sebe a zaznamenal, co se ve mně odehrává. Už od dětství jsem byl obklopen neustálým šepotem
Představte si tuhle scénu. Moje sestra Vendula módní ikona, vždy štíhlá jako rákos, naprosto vmódě. Já jsem obyčejná žena. Trochu povyšlá, pár vrásek se
Kdyby dítě připomínalo toho muže, vzdám se dám mu život a přesto ho odmítnu! neznámým, chladným hlasem vyhrkla Vendula. Dobře, milá, už je pozdě, musíte
**10.května 2024, Praha** Dnes si musím zapsat, co se odehrálo v posledních několika měsících. Není to snadný úkol, ale psaní mi pomáhá udržet hlavu při sobě. —
Nejsi pro nás rodina, řekla tchýně a vrátila maso zpátky do hrnce. Olga Novotná ztuhla před sporákem, v rukou držíc talíř, na kterém se ještě třpytila
Páro, chlubíš se svým domem, rád bych viděl, na co jste tolik peněz vyhodili, říká se s nadutým úsměvem Ladislava PetraNovotná. Čtyři dlouhé roky Jan a
Cože? Už deset let spolu žijeme! Cože s milenkou? Mám tě dost! Jitka nic nedokáže proti svému instinktu. Cítí, že Petr ji podvádí, a neustále se trápí nejistotou.
Počkejte, řekl najednou. Šel jsem na chvíli z našeho nádraží ven, a když jsem se vrátil do vagónu, moje věci už byly pryč. Podíval jsem se z okna a tam









