Happy News
„Takže,“ řekla tchyně hned od dveří, aniž by pozdravila nebo si zula boty, „co to tu máš za skládku v předsíni? Lidi bydlí, a vy tu jako bezdomovci!
Božena postavila konvici. Prostě zvyk. Šest ráno, konvice, hrnek, zápraží. A tak každý den. Čaj se vylouhoval. Božena vyšla na zápraží, sedla si na schod.
– Viktore, dáš si čaj? – ozvala se z kuchyně sousedka Zdena. Často k němu chodívala – jednou přinesla koláč, podruhé hovězí vývar. Říkávala: „Jsi sám
Občas život přinese takový příběh, že si pak říkáš – to není možný, aby se to stalo. Ale stalo. Na sídlišti u paneláku v Havlíčkově ulici se objevil pes.
Božena poprvé zaslechla vytí v sobotu, když se vracela z noční směny. Dlouhé, tesklivé – až jí přeběhl mráz po zádech. Zastavila auto před domem a naslouchala.
Odešel jsem k mladší. A po čtyřech měsících jsem začal postrádat domácí jídlo, řízky a pořádek. Manželka mě ale zpátky nepustila. Zpověď třičtyřicetiletého Marka.
Jaromír se vrátil z honu rozzlobený jako vosa v láhvi. Holínky odhodil u prahu – jednu doleva, druhou doprava. Kabát mrštil na věšák, netrefil, ani ho nezvedl.
Když zeť přitáhl na chatu ošuntělého psa, tchyně málem omdlela samým rozhořčením. Jenže měsíc nato tenhle toulavý kříženec zachránil rodinu před ztrátou
„Tak tedy,“ pronesla tchyně z prahu, aniž by pozdravila nebo si zula boty, „co to máš za chlív v předsíni? Lidi bydlí, a u vás jako u bezdomovců!
Dnes se mi ulevilo, když jsem konečně zavřela krám. Dva dny volna přede mnou, žádné fronty, žádné vážení zboží, žádné vykládání a nakládání.