Dobré zprávy
Můj manžel neměl rád mé kypré tvary a opustil mě kvůli štíhlé ženě, ale po pěti letech jsme se znovu potkali.
045
Poté, co jsem porodila, trochu jsem se zakulatila. Váha sice extra nevyskočila, ale… Manžel začal natahovat obličej, že je to hrozné a že už nikdy
Dobré zprávy
Aleš se posadil na okraj pohovky, jako by se pod ním zem náhle propadla.
033
Alexandr usedl na okraj pohovky, jako by se mu pod nohama rozevřela zem. Už si ani nepamatoval, kdy naposledy slyšel Martinův hlas tak živý, tak naplněný štěstím.
Dobré zprávy
Jedna kamarádka si našla ženatého milence, ale jeho manželka byla mnohem moudřejší
023
Moje kamarádka tehdy právě oslavila 25. narozeniny. Byla mladá, štíhlá a krásná. Nastoupila do cestovní kanceláře v Praze a tam navázala vztah s jejím ředitelem.
Dobré zprávy
Srdce maminky Standa seděl u kuchyňského stolu na svém obvyklém místě, před ním stála hluboká miska…
025
Mateřské srdce Štěpán seděl v kuchyni na židli u stolu, která pod ním mírně vrzala jako stará lavička v prázdném parku. Nad stolem visela lampička, která
Dobré zprávy
Proč mě tolik pohrdáš? – Zeptal jsem se své tchyně
0429
Uklidila jsem celý byt: zametla jsem každý kout a pustila se do drhnutí podlah. A moje tchyně, samozřejmě, si vzala sáček slunečnicových semínek, sedla
Dobré zprávy
Aleš usedl na okraj pohovky, jako by se pod ním právě otevřela zem.
010
Aleš sedí na okraji pohovky, jako by se pod ním rozestoupila zem. Nepamatuje si, kdy naposledy slyšel hlas svého syna tak živý, tak naplněný radostí.
Dobré zprávy
Láďo, nerozumím ti. Zbláznil ses? Co to znamená – odcházím? -To znamená přesně to. Už dlouho mám mi…
0559
Jindra, já ti opravdu nerozumím. Zbláznil ses? Co to znamená odcházím? -Znamená to přesně to. Už dlouho mám milenku! Je o šestnáct let mladší než já!
Dobré zprávy
Příbuzní nás chtějí navštívit, protože bydlíme u moře
0113
Moji přátelé, Lukáš a Eliška, bydlí nedaleko Lipna. Minulé léto šel tenhle pár na křest, na kterém měl Lukáš být kmotrem. Po obřadu v kostele, jak to bývá
Dobré zprávy
Poté, co jsem mluvil s adoptovanou dívkou, jsem si uvědomil, že ne všechno je tak jasné, jak se zdálo.
024
Vedle mě na lavičce seděla malá holčička, asi pět let. Houpala nohama a vyprávěla mi o svém životě: Tatínka jsem nikdy neviděla, protože nás mě a maminku
Dobré zprávy
Naděje Leonidovna náhle onemocněla. Ani jedna z jejích dcer matku během nemoci nenavštívila – staral…
051
Deník, zápis z jara Dnes v podvečer mě přepadla zvláštní únava. Ležela jsem v posteli, slabá, a kolem bylo podezřelé ticho. Moje dcery, Martina a Ludmila