Poté, co jsem porodila, trochu jsem se zakulatila. Váha sice extra nevyskočila, ale… Manžel začal natahovat obličej, že je to hrozné a že už nikdy nic nebude jako dřív.
Místo, aby mi řekl: To je v pohodě, Miluško, jsi pořád ta nejlepší, a počkal, až se dám dohromady, vzal roha. Odešel tak svižně, že jednoho dne už se nikdy nevrátil. Zůstala jsem s dítkem v náručí, detaily si odpustím, je to jasné jako facka.
Nakonec mě nebavilo utápět se v sebelítosti, sebrala jsem síly a vrátila se do života. Pořídila jsem si psa jménem Bára a začala s ním ráno běhat do parku. Nutila jsem břicho makat. Psychicky to byla makačka, ale alespoň jsem si čistila hlavu od temných myšlenek. Na cvičení jsem si zvykla a když jsem sehnala práci, zapsala jsem se do fitka.
Na rozdíl od trenéra ve zdejším sportovním klubu byl trenér ve fitku fakt milý a trpělivý člověk. Po pár letech pravidelné návštěvy se nejen že mi vrátila postava, ale místy jsem ji dokonce vylepšila))) Aspoň o polovinu! Zase jsem se měla ráda, líbilo se mi moje nové tělo.
Jednou, když jsem se vracela domů s taškou na cvičení v teplákách, spatřila jsem před vchodem svého bývalého manžela. Kytky a bonboniéru svíral jak první rande… Vypadá to, že zvoní na byt, ale náš syn mu neotevírá. V tu chvíli mi došlo, že teď mám šanci splnit sen všech chronicky opuštěných
Nechat ho zalitovat a utopit v slzách viny. Hodila jsem ruce za hlavu, pětkrát si dřepla, narovnala poprsí a vykročila k němu
A víte, co mi řekl? Slečno, bydlíte vůbec v tomhle baráku? Můžete mi otevřít dveře?
Hořce jsem se rozesmála, schovala tvář do dlaní a s nepopsatelným triumfem ustoupila stranou … Řekla jsem něco směšného?” rozčílil se náhle. Co to jako bylo? Víš, když jsme stáli v zasedačce na radnici a přísahali si věčnou lásku a ochranu… Otočila jsem se na něj s kamennou tváří: Ještě pořád se směju!
Zíral na mě. Máš deset vteřin na to, abys zmizel z tohohle dvora, oznámila jsem mu bez špetky legrace. Můžu aspoň vidět syna? žadonil. Padni vypadni pryč! Otočila jsem se a dívala za ním, jak se furt ohlíží…
Ale bylo to k ničemu. Sny se fakt plní, když se člověk rozhodne…