Dobré zprávy
Mezi pravdou a snem Veronika seděla zachumlaná v měkké dece, notně se usmívající do ticha svého bytu někde na okraji Brna. Za oknem tančily sněhové vločky
Silnice I/3 v pozdním odpoledni zpívala tichoučkou písničku takovéto nezvyklé ticho, jaké zažiješ, když slunce sbírá odvahu zmizet za obzor a dokonce i
Mezi pravdou a snem Barbora se zachumlala do teplé deky, a v jejích rukách se blyštil sáček s delikátními perleťovými náušnicemi, křehkou čelenkou a dalšími
Dobré zprávy
– Ivano, slyšíš mě? ozval se Vladimírův hlas s tou rovnou, téměř úřední intonací, jako by mluvil jen o tom, že došel chleba. Ivana stála u okna a
Kulička? Já ji pojmenoval Jezulka. Celé ráno tu pobíhala zmateně. Bylo hned poznat, že se ztratila. Nakonec se mi přitulila k nohám. Dal jsem ji do auta
Dnes jsem si vzpomněl na den, který navždy změnil můj pohled na rodinu. Jmenuji se Jana a je mi 28 let. Už skoro deset let vychovávám svého syna Jakuba sama.
Tak jsme tu, páni? ozval se mámin hlas a proťal ospalé dusno letního odpoledne, jakmile se Honzovo stříbrné SUV objevilo před zahradní brankou.
Představ si, že už bylo pozdě večer, když mi zazvonil mobil. Barunko, máme tady požár, všechno hoří, přes slzy a paniku mámy bylo slyšet zapraskání ohně
Vzpomínám si, jako by to bylo včera, a přitom už uplynulo tolik let Byla jsem vdaná a pracovala jsem v malém rodinném podniku v Brně. Můj šéf, pan Martin
Dobré zprávy
Hranice trpělivosti Ty vypadáš, jako bys právě snědl syrové houby. Snad jste se s Evou zase chytli? poškádlil Patrik kamaráda, když viděl jeho zamračený obličej.







