Dobré zprávy
Náhodné setkání u řeky Jana s manželem a dcerou se rozhodli pro radikální změnu – přestěhovali se z hlučného města do klidné vesnice. Koupili dům, založili
Kateřina na něj narazila náhodou — v podchodu u nádraží v Ostravě, kde vzduch byl prosycen vlhkostí, pachem levné kávy, pouličními melodiemi a chvátajícími kroky.
Zpráva, která převrátila život… Dagmar odjela na služební cestu do Plzně, zanechajíc ve svém rodném Brně svého snoubence Jakuba. Když dokončila práci
Petr se vrátil z Německa do rodné Plzně pozdě večer. Jako vždy nejdřív zajel za matkou. Ludmila Janáčková ho pevně objala: “To jsou ale časy, Péťo!
Staré zrcadlo aneb Jak se snacha s tchýní usmířily Jana se vrátila domů pozdě. V bytě bylo podezřele ticho. Žádný hlas manžela, ani obvyklé bručení matky. „Mamko?
Stará samoobsluha na okraji Brna byla oblíbená u místních: chutné hotové jídlo, poctivé porce, milé prodavačky. Libuše Nováková tam pracovala už patnáct
— Kdeže jsou? — Alena znepokojeně nahlédla do kuchyně, pak do obýváku. Prázdno. V domě panovalo ticho, neobvyklé a znepokojivé. Ráno to bylo k nevydržení.
Každé ráno v 6:48 Alena roztáhla závěsy. Ne dřív, ne později. Přesně v 6:48, když první sluneční paprsky prorazily nad střechami paneláků v Ostravě, položily
**Když život teprve začíná: příběh ženy, která konečně vybrala sebe** “Mami, dnes jdu s Eliškou do kina! Buď v pohodě, jo?” zavolal Jakub cestou
Po smrti manželky Bohumil Novák cítil, jako by jeho dům navždy zešedl v prázdnotě. Dcera Alena žila s rodinou v Brně a navštěvovala ho jen zřídka.









