Dobré zprávy
Čekárna, kde všichni ještě čekají Zmeškal jsem svůj rychlík. Ne proto, že bych se zdržel, ale jen jsem se zdráhal. Hloupé, otravné, a abych řekl pravdu
Přijela jsem za synem, a on mě vyhodil do hotelu! V klidné vesnici u řeky Vltavy, kde vzduch voní rozkvetlými sady, bydlíme s manželem v prostorném domě
Dům, ve kterém zůstala láska Jirka se přestěhoval do sousední vesnice a hned věděl, že si postaví vlastní dům. Starý domek po sestřenici mu posloužil jako
Na chodbě vonělo dušené zelí a starými dráty. Ten povědomý večerní pach pronikal škvírami ve dveřích, usazoval se na ramenou jako vzpomínka, která nechtěla pustit.
Hele, tak poslouchej, tohle je fakt silný příběh. – Jirko, dneska se nezdržuj, prosím tě, – řekla Tereza svému muži, když míchala polévku v jejich bytě v Brně.
Návrat byl pozdní: Aneta už měla všechno rozhodnuté. Jirka s pochmurným výrazem omotával kolem vidličky špagety. Aneta ho pozorovala a snažila se neprojevovat
Ráno bylo tiché, ale ne klidné. Ticho jako před bouří, těžké, napjaté, až z něj tměly prsty. Dokonce i konvice vařila vodu tiše, opatrně, jako by nechtěla
Po líbánkách — hořká pravda a nový začátek Věra a Martin se právě vrátili z líbánek, které strávili v krásném Chorvatsku. Věra se pohodlně usadila na gauči
V malinkém městečku na břehu Vltavy, kde vítr přináší vůni řeky, žili spolu Eliška a Jakub už šest let. Ale Jakub neměl spěch vzít svou milou k oltáři.
Cena zrady: Jak jedna žena přišla o všechno, ale našla smysl života Alena se vrátila domů dřív než obvykle – kolegyně v práci poprosila o výměnu směn.









