Dobré zprávy
Dům, kde se nesmí chodit v kalhotách Jiří Svoboda šel poprvé po dlouhé době na návštěvu. Směřoval k ženě, která se mu čím dál častěji objevovala v myšlenkách – k Aleně.
SpraSvětla si přitiskla k sobě horký šálek čaje a zavřela oči, zatímco venku padal první sníh, který jako by smyl všechny stopy minulosti.
Návrat k sobě Ten večer jí došlo, že ji manžel podvádí. Ne podle tónu, ne podle slov – podle jeho ticha. Václav uměl mlčet důstojně: s dlouhou pauzou
Přišel, aby zůstal Jiří Svoboda šel na návštěvu poprvé za velmi dlouhou dobu. Šel za ženou, která stále častěji zabírala jeho myšlenky. A přitom si sám
To dlouhé odpoledne Když autobus uprostřed ruchu pražských ulic náhle zastavil, cestující pevněji svírali madla. Někdo zabručel, jiní se naklonili k oroseným
“Promluv si s ním, Lído… Nebo s ní? Možná jen sama se sebou.” “Mamko, prosím tě… On se tam zabije!” Hlas matky se třásl slzami. “
Nejdřív zmizely rukavice. Pak klíče. Poté starý šátek. Všechno se dalo svést na věk, roztržitost, únavu. Ale když se ztratila už šestá věc za měsíc – krabička
Byt Jany — a žádní příbuzní Jana umývala nádobí, když zazvonil zvonek. Na prahu stála svého druhu jako blesk z čistého nebe její tchyně.
Byla to zvláštní noc, jako by vše procházelo mlhou. Adéla a Jakub se ocitli na svatbě její nejlepší kamarádky. Slavnost se chýlila ke konci, když oznámil
Byt Jany — a žádní příbuzní Jana umývala nádobí, když zazvonil zvonek. Na prahu stála svého druhu jako blesk z čistého nebe její tchyně.









