Dobré zprávy
— Tak, jdu… Káťo. — Jdi. — Odcházím, Káťo, slyšíš? — Jdi, Honzo, jdi. Až když za Honzou zapadly dveře, Kateřina pustila slzy naplno. Seděla ve starém křesle
Dveře zrady Po tříměsíční šichtě se Arnošt Novák unavený, ale s pocitem splněné povinnosti vracel domů do rodného Brna. Den byl zamračený, ale v Arnoštově
Světlo za obzorem Každé ráno v 6:48 Zuzana roztáhla závěsy. Ne dřív, ne později. Přesně v 6:48, když první sluneční paprsky pronikly nad střechami paneláků
Jmenuji se Jana a ještě před pár měsíci jsem si byla jistá, že vím všechno o životě, manželství a zradě. Ale jedna návštěva mi obrátila svět vzhůru nohama
Nebyl takový princ, jak se zdál… Tereza potkala Jakuba, když se právě vrátil z vojny. Ten chlapík vypadal, jako by spadl z obálky módního časopisu
Dopis přišel koncem listopadu – vybledlá obálka, bez zpáteční adresy, jako by ji sem náhodný vítr z minulosti zanesl. Papír – drsný a suchý, jako by desetiletí
Markéta sebou trhla, když zaslechla ostrý výkřik: „Hej, smrade!“ Viktor se rozmáchl s těžkou taškou nad štěnětem a pak se obořil na ni: „Ty ses úplně zbláznila?
— Zajdi k našim partnerům a vyřeš tenhle problém jednou provždy, — zabručel šéf a upřeně se podíval na Lukáše. — Už jsem to probral s jejich vedoucím, čekají tě.
V těsnotě, ale ne v křivdě „Jani, no tak, trochu se ukecáš. Je to přece tvoje vlastní sestra,“ zněl hlas matky ocelový, nesnášející odpor. „Mami, co znamená ‚ukecám se‘?
Byla jsem Anička, ne Táňa Anička zářila štěstím — složila všechny zkoušky! Ne samé jedničky, ale dost na to, aby na ni byli maminka s tatínkem hrdí.









