Už šestý měsíc mě ničí bolest a samota. Asi před půl rokem jsem se rozešla se svým posledním přítelem.
Pak jsem přišla o někoho blízkého.
Poté zdravotní problémy nepřišly pozdě… Chci pryč… Rozumíte? Chci se dostat pryč od sebe!
Chci se jednoho rána probudit a říct si, že život je přede mnou a že dostanu všechno, o čem jsem kdy snila.
Šťastný život, dobrého muže po svém boku, děti, hezkou práci… Docela obyčejné, lidské věci. Ale to se neděje! Nefunguje to!
Točím se v začarovaném kruhu, slibuji si věci, které nemám sílu splnit, a ještě víc trpím.
Víš, jak moc chci zase zářit!
Znovu rozkvést… Znovu se usmívat. Být tou dívkou, která před lety sršela radostí, kamkoli přišla.
Nejhorší je, že už nikomu nedovolím, aby mě viděl – ani mámě, ani kamarádům, ani kolegům v práci… Absolutně nikomu!
Zároveň se cítím strašně osaměle, jako by kolem mě nikdo nebyl. Nevím, jak to změnit a cítit se dobře!
Uvědomuji si, že mám problém. Mám hodně velký problém!
Uvědomuji si, že je to jakási hluboká deprese, ale nevím, jak se z ní dostat.
Dny plynou a já trpím, trpím, trpím. Opustila mě síla, jsem zoufalá.
Ráda bych se ráno probudila a zeširoka se usmívala na svět. Chci, aby se mi děly dobré věci….
Neznáte mě, ale poraďte mi, prosím, kde začít.
Řekněte mi, co mám dělat, jak změnit věci k lepšímu.
Kde mám začít?
Potřebuji podporu a zpětnou vazbu.
Předem vám moc děkuji!
