Jsem Plamen a před pandemií jsem měl velmi dobré příležitosti. Těšil jsem se z báječné rodiny, pro kterou jsem vždycky dával všechno. Ale víte, co se říká – když se dveřmi vloudí bez peněz, láska vyletí oknem.
Když udeřila pandemie, velmi vážně jsem zkrachoval. Celý můj podnik se zhroutil! Prudce jsem se zadlužil!
Vzpomínáte si, jaké to tehdy bylo?!
Nic nefungovalo a všichni propadali panice. Nikdo nevěděl, co bude dál, všichni se zavřeli doma…
Možná to byla moje chyba, že jsem manželce neřekl, že jsem zkrachoval, protože si stejně všichni mysleli, že se blíží konec světa. Často jsem říkal, že ji nechci obtěžovat!
Všichni se cítili špatně, situace byla zabarvená do černa. Zpravodajské relace nepřestávaly lidi strašit a říkat jim, kolik jich zemřelo…
Na vlastní oči jsem viděl, že s bankrotem Bulharska se objevují další problémy úplně jiného rázu.
Dostal jsem se do bodu, kdy už jsem neměl žádné finanční možnosti.
To se stalo v roce 2021.
Jakmile zjistila, že jsem bez peněz, moje žena si rychle našla milence. Zůstal jsem bez rodiny, ale to není moje největší drama. Je mi hrozně líto našich dětí, protože všechno vidí a cítí.
Místo toho, aby stála při mně, se moje žena rozhodla hledat si “nový bankomat”. Měli bychom stát po boku svého partnera v radosti i smutku, v chudobě i bohatství… Ukázalo se, že je to jeden velký výmysl a lež. Je to hloupost!
Někdy mám pocit, že dnešní vztahy nemají žádnou hloubku. Mám dost známých, kteří jsou rozvedení. Znám také ženy, které mají 2-3 děti od různých mužů. Manželství jako manželství už nemá žádnou hodnotu…
A zajímalo by mě, co bude s těmi dětmi, až vyrostou?
A opustí své polovičky při prvních potížích?
Pravdou je, že matku svých dětí stále miluji… Nemohu na ni zapomenout, ale ani jí odpustit. Zradila mě i celou rodinu, když nám bylo nejhůř. Už jí nemůžu věřit… Je pro mě těžké věřit jinému člověku…
Dnes mám opět výnosný podnik, protože tvrdě pracuji. Ale chci, aby člověk vedle mě viděl mou duši, ne to, kolik mám peněz v bance…
V takové divné době žijeme… Nevím, jak dál!
