Doufám, že se tu najdou lidé, kteří mi poradí.
Před rokem jsem odmaturovala a hned jsem začala pracovat na svém titulu.
Měla jsem prostě štěstí.
Na novém pracovišti jsem potkala kluka, do kterého jsem se bláznivě zamilovala.
Alexander mě okouzlil milými překvapeními, pozorností a láskou. My dva jsme si padli do oka, aniž bychom o našem vztahu zpočátku řekli kolegům.
Člověk se vždycky bojí, co tomu řeknou, vždyť pracujeme ve stejné firmě.
Ze začátku to bylo jako v každém jiném vztahu samá květina a růže.
Po šestém měsíci začal ten můj ukazovat svou pravou tvář.
Je pekelně žárlivý a někdy mám pocit, že mě dusí a nedovolí mi dýchat.
Když si chci vyjít s kamarádkami, couvne.
Chci mít čas pro sebe, stává se to důvodem k velkému skandálu.
Chci jet domů za rodiči, on mi volá každou půlhodinu.
Každá žena chce pozornost a náklonnost, ale v tomto případě je to něco děsivého.
Neumíte si představit, jak se občas cítím vyčerpaná!
Většina z vás se mě určitě zeptá, proč s tím nepřestanu.
Pravdou je, že ani já to nevím. Dalo by se říct, že ho pořád miluju, ale on mi nevěří a všechno jde k čertu.
Byl někdo z vás v podobné situaci?
Dokázala bych změnit jeho myšlení?
