Letos v létě nás přijela navštívit oblíbená sestra mé ženy. Nazval jsem ji oblíbenou, protože při setkání s příbuznými její matka, otec a všichni ostatní mluvili jen o ní – byla skvělá studentka ve škole, odmaturovala , dostala práci ve svém oboru, no není to dokonalá dcera?
Nezajímalo je, že jsem dobře situovaný muž s vlastním podnikáním. Měl jsem byt, auto a dobrý příjem. Ale nejlepší dcera byla bohužel pořád ona.
A letos v létě nás navštívila Alina ( sestra mé ženy a nejoblíbenější dcera) a požádala mě o půjčku, prý si chce vzít hypotéku a nemá dost na vlastní vklad. Pro mě to nebyla tak velká částka, takže jsem neměl problém si půjčit.
Půjčila si tedy peníze a téměř slíbila, že je bude každý měsíc po částech splácet. doslova za týden odletěla k moři. upřímně řečeno, byla jsem z té zprávy velmi zmatená, jak člověk, který nemá ani na vklad na hypotéku, dokáže sehnat peníze na dovolenou.
Dovolená se jí vydařila, příbuzným řekla, že na tuto cestu šetřila celý rok, ale byla tu jedna zajímavá skutečnost, nikdy si nevzala hypotéku. Zeptal jsem se jí na to a ona mi řekla, že si to rozmyslela, že si vezme byt.
Pak jsem ji požádal, aby vrátila peníze, které si půjčila, na což mi odpověděla, že žádné peníze nemá, že je všechny utratila za dovolenou. Pak mě napadlo, že neměla v úmyslu si byt vzít, ale že si jen půjčila peníze na dovolenou.
Zdvořile jsem ji požádal, aby dluh co nejdříve splatila, protože jsem jí dal peníze na koupi bytu, ne na cestu k moři. Její odpověď mě velmi urazila:
-Vyděláváš hodně, počkáš, já teď nemám peníze.
Čím myslíte, že ten příběh skončil? Ano, přesně tím, že řekla tchyni, že jsem po ní požadovala peníze před termínem a že takhle se to s příbuznými nedělá, a výsledkem bylo, že nejmladší dcera zůstala andělem a my bohatými zrůdami!
