Vychoval mě cizí člověk, vlastní otec se o mě nestaral.

Happy News

Nepíšu sem pro radu, ale abych si vylila svou bolest a podělila se o radost. Jsem 38letá žena, vdaná a mám jedno dítě.

Když jsem byla malá, matka a otec se neustále hádali. Měl problémy s alkoholem a… milenkou. Tehdy jsem moc nechápala, co se děje, ale cítila jsem se hrozně.

Matka pořád plakala a před ostatními předstírala, jak je s ním šťastná. Takže když jim řekla, že se rozhodla rozvést, všichni byli velmi šokováni. Já jediná jsem to brala s klidem, a dokonce jsem byla tajně ráda, že je konec. Abych byla upřímná, možná jsem svého otce neměla moc ráda, protože se mi od něj nikdy nedostalo žádné náklonnosti. Neustále na mě křičel a doma to bylo peklo.

V jednu chvíli se odstěhoval ke své milence a později jsme zjistili, že s ním vydržela jen pár měsíců.

Když jsme zůstali jen s mámou, uklidnila se, a i když pracovala ve dvou až třech zaměstnáních, abych o nic nepřišla, nestěžovala si. Viděla jsem, že to má těžké, a snažila jsem se nebýt mrzutá.

Téměř dva roky po rozvodu mě seznámila s Michaudem.

Představila mi ho jako svého přítele a řekla mi, že s námi občas povečeří a půjdeme se projít. Zpočátku mě společnost cizího člověka neokouzlila, ale zanedlouho jsem si uvědomila, jak úžasný člověk to ve skutečnosti je.

Mišo se ze všech sil snažil, abych ho měla ráda, a my tři jsme prožili klidný a šťastný život.

Moje matka už tolik nepracovala a všichni jsme trávili víc času spolu.

A já jsem poprvé v životě pocítila, jaká je otcovská láska a ochrana…

Moje narozeniny jsme slavili s ostatními dětmi a rodiči, bylo to zábavné a nezapomenutelné.

A můj vlastní otec se o mě nezajímal a v průběhu let se mě ani neobtěžoval hledat…

Upřímně řečeno, možná nebylo o čem mluvit – byli jsme si tak odcizení, že nebylo o čem.

Nepozvala jsem ho na svou svatbu, neřekla jsem mu, že má vnučku.

Máma a Michaud se nikdy nevzali, ale možná to ani není potřeba.

Jsou pořád tak zamilovaní, klidní a šťastní.

Vycházejí spolu skvěle, nehádají se kvůli domácím záležitostem a zjevně jsou spřízněné duše.

Raduji se z jejich radosti a děkuji jim za všechny hezké vzpomínky, které jsme za ta léta nashromáždili!

Mějte se hezky a buďte zdraví! Mám vás ráda!

 

Rate article
Add a comment