Velký balík ležel odhozený vedle odpadkového koše. Muž projíždějící kolem autem si ho všiml a rozhodl se zastavit, aby prozkoumal jeho obsah.

Dobré zprávy

Ačkoliv Mirek pospíchal domů (jeho žena Jana už pravděpodobně vyhlížela večeři, a on měl v plánu alespoň předstírat, že koupil chleba), zabrzdil těsně u kraje silnice poblíž slavného smetiště na okraji Brna. Mezi hromadami starých pyžam s Mako Maky, rozbitými hrnky po babičce a neidentifikovatelnými plastovými předměty si povšiml velké igelitky, která místo obvyklého šušty-šušty vydávala slabé kňučení a podivně se vrtěla.

Člověk by tu čekal maximálně vysloužilé holínky, pohlednice se suchým lepidlem a zasmrádlé papírové kapesníky, rozhodně ne to, co objevil Mirek. V igelitce, jako by to byl nějaký zapomenutý balíček Vánoc, ležel malý třímající se pejsek, ponechaný osudu pod letním sluncem úplně bez vody či stínu.

Mirek, přesvědčený, že každý pes si zaslouží lepší konec než směsný odpad, neváhal ani minutu. Štěňátko opatrně vysvobodil a hned směřoval k nejbližší veterinární ordinaci. Kupodivu (tři oříšky pro štěstí!) byl pes v pořádku. Poté Mirek kontaktoval brněnský útulek a poprosil je, aby pejskovi našli nové laskavé páníčky.

Netřeba čekat dlouho: už za pár dní si malého chlupáče adoptoval sympatický mladý pár Karolína a Pavel, kteří pro něj vybrali opravdové české jméno – Fido. A tak Fido konečně poznal, co znamená být milován a hýčkán a navíc má ve svém novém domově vlastní pelíšek (vedle radiátoru, pochopitelně).

Je až k smíchu i k pláči, že se v Česku stále najdou jedinci s duší splavené popelnice, kterým dělá potěšení ubližovat bezbranným zvířatům. Taková zvířata přitom touží jen po troše lásky a za odměnu vám věnují věrnost železobetonovou. Každý chlupatý i ne-chlupatý tvor si přece zaslouží šanci stát se milovaným členem rodiny nejen dočasně, dokud vás to nepřestane bavit.

Co se týče těch, kdo dokázali vyhodit štěně k popelnici, zbývá jen doufat, že se jim svědomí aspoň trochu ozve, anebo že si na ně jednou posvítí zákon i ochránci zvířat (a že na kurz zodpovědného majitele domácích mazlíčků vezmou slevu na vstupné). Žij a nech žít, říkáme u nás v Česku a ochraňuj i ten nejsmutnější čumáček. Budování empatie, soucitu a trošky selského rozumu by mělo být samozřejmou součástí naší společnosti (stejně jako gulášová polévka na menu v hospodě).

Rate article
Add a comment