V závěji sněhu u silnice byli nalezeni odložení novorození štěňata. Zbývalo jim jen pár hodin života.
Malí pejsci se ze všech sil snažili přežít, tulili se těsně k sobě, aby si udrželi aspoň trochu tepla. Dnes ráno se mezi lidmi v Plzni rychle rozšířila zpráva: u hlavní silnice, přímo ve sněhu, byla objevena vyhozená štěňata.
Malé kuličky srsti se shlukly do klubíčka, snažily se navzájem zahřívat a vydržet mrazivé počasí. I když už kalendář nesměle naznačuje příchod jara, zima dává o sobě stále vědět. V Plzni teploměr ukazuje 7 stupňů, za městem, na otevřené silnici, klesá i pod 10. Jak dlouho by ta štěňata zvládla přežít v ledové jámě?
Prohlubeň ve sněhu měla hloubku asi dvacet centimetrů. Pod jejich tělíčky sníh dokonce trošku roztál tak dlouho tam ležela a snažila se vzájemně zahřívat tím málem tepla, které měla. Naštěstí měl osud s těmi drobečky jiné plány. Majitel místního autoservisu, pan Antonín Novotný, jejich nález nenechal bez povšimnutí odnesl štěňata dovnitř do tepla. Pak byl chvíli na rozpacích, co dělat dál, ale hlavní bylo, že je nenechal zemřít mrazem. Patří mu za to obrovský dík.
Štěňata byla opravdová mimina.
Pět maličkých životů. Tři kluci a dvě holčičky. Nebo možná čtyři kluci a jedna holčička zatím se to nedá přesně určit. Antonín začal obvolávat dobrovolníky, ale bohužel nikdo z nich neměl možnost se o ně postarat. Do útulku je dát nešlo jsou totiž stará maximálně dvě až tři týdny. Ani očkovat se v takovém věku nesmí, to je možné až po dvou měsících.
Posílat taková mrňata do útulku by byla téměř rozsudkem. Pravděpodobně by onemocněla a nemusela přežít. Bohužel s tím už máme smutné zkušenosti. Ani v ověřených dočasných péčích, kde je i veterinární dohled, je nemohli vzít nedávno tam byli dva nemocní pejsci, Mařenka a Jeník, kteří bojovali s parvovirem.
Štěňata tak strávila tuto noc v servisním zázemí pana Antonína. Ten pak podle záznamu z kamer zjistil, že nějaká žena (až se člověku nechce věřit, že ji tak může nazvat) je uprostřed noci prostě položila do sněhu a odešla. Nechala bezbranná štěňata napospas mrazu.
Co asi cítili ti mrňousové, které jako nemluvňata odtrhli od matky a chladnokrevně se jich zbavili na mrazu? To už nikdo nezmění, a soudit takového člověka může jedině Bůh.
Uděláme maximum pro to, aby tahle štěňátka našla skutečný domov a láskyplné pánečky. Zaslouží si šanci na lepší život, nejenom teplo domova, ale i teplo lidské náruče.