Už popáté po sobě porodila dvojčata – a opět děvčátka! Přímo na porodním sále jim požehnal i pan farář.

Dobré zprávy

Jmenuji se Tomáš Novotný a dnes bych si chtěl zapsat jeden z nejintenzivnějších zážitků svého života do svého deníku. Moje žena, Barbora, byla už několik týdnů před porodem hospitalizovaná na porodnici v Brně. Těhotenství nebylo vůbec lehké a lékaři nechtěli nic riskovat čekali jsme totiž dvojčata. Nabízeli nám plánovaný císařský řez, ale Barča si moc přála rodit přirozeně. Nakonec jsme se domluvili, že to zkusí, a případně bude pořád možnost ji převézt na sál.

Navíc jsme měli zařízený partnerský porod, což na českých porodnicích stále není úplná samozřejmost lékaři u operací většinou cizí nechtějí. Všechno začalo pozdě večer. Zavolali mi, že Barbora má kontrakce, a já jsem byl o dvacet minut později už s ní na oddělení. Jelikož už to nebyl náš první porod, ona věděla, co ji čeká, byla klidná a rozumná. Přes noc vše postupovalo docela rychle, a kolem čtvrté ráno přišla na svět první holčička.

Hned se hlasitě rozkřičela a porodní asistentka nám oběma pogratulovala k dceři. Ale místo nefalšované radosti jsem jen marně hledal úsměv a podíval se zpátky na Barču. Za deset minut se narodila druhá holčička. Moje žena zářila štěstím, ale já jsem se rozbrečel, a nebyly to slzy radosti. Tým kolem nás na mě koukal trochu znepokojeně, ale Barča jim zamávala a řekla:

Nebojte se o něj, zítra už ho to přejde. Tohle je pošesté dvojčata, a zase holky. Celou dobu si moc přál aspoň jednoho kluka, ale zase to nevyšlo. Jenže naše holky má stejně nejraději na světě, takže to bude dobré.

A opravdu druhý den ráno jsem stál s celou naší ženskou smečkou pod okny porodnice. Všude balónky, smích a zpívání Milujeme tě, mami!. V tu chvíli jsem si jasně uvědomil, že mám vlastně to největší štěstí na světě, i když je nás doma samá holka a žádný kluk. Familijní štěstí se nedá změřit v korunách, ale v lásce, kterou denně dostávám. Možná jsem někdy toužil po synovi, ale když člověk vidí své děti šťastné, uvědomí si, že na pohlaví vůbec nezáleží.

Rate article
Add a comment