Tchyně nám nabídla, že nám pomůže s hlídáním dětí během letních prázdnin – je v důchodu a má hodně č…

Dobré zprávy

Vzpomínám si, jak má tchyně kdysi navrhla, že nám v létě vypomůže s péčí o děti. Byla už tou dobou v důchodu a měla spoustu volného času, takže jsme její pomoc rádi přijali.

Oba jsme s manželem chodili do práce a měli tři děti, ale skutečný dovolený jsme si dovolit nemohli. Většinou jsme se v práci střídali, když některé z dětí onemocnělo nebo čekala nějaká zvláštní událost. Občas se nám podařilo vyrazit na pár dní z Prahy, pokud doma nic akutního nebylo, ale to bylo všechno.

Poslední tři roky jsme spláceli dvacetiletou hypotéku. Už jsme měli dost stěhování z podnájmu do podnájmu a rozhodli se, že je lepší žít konečně ve vlastním domě, i když to znamená vyšší měsíční splátky. Ačkoliv jsme celé léto pracovali, na dovolenou jsme už ušetřit nemohli kvůli vysokým měsíčním splátkám v korunách. Navíc, když v létě není škola, není vlastně nikdo, kdo by se o děti staral, když jsme oba pryč. Aspoň jsme ale věděli, že během horkých měsíců jsou děti v bezpečí doma, kde to znají a kde mají svůj klid!

Tchyně tedy nabídla, že se o ně postará. Byla už na odpočinku, tak si ráda našla nové povinnosti. Když se blížilo léto a jeli jsme do domu manželovy mámy, vždy jsme s sebou přivezli plno potravin a nechávali jí několikrát tisícovku na drobné dobroty pro děti. Jeho maminka nikdy neutratila za naše děti ani korunu ze svého říkávala, že důchod není velký a sama si moc nemůže dovolit. Do rukou jsme jí dali peníze přímo, takže to nakonec vyšlo levněji než platit chůvu. Zdálo se, že tímto způsobem je spokojená celá rodina.

Jednou se ale rozhodl i manželův bratr, který má také tři děti, že je k babičce přiveze na hlídání. Jeho děti byly menší a mnohem živější než naše, takže péče o ně byla o dost náročnější. Bohužel jim nedovezl žádné jídlo ani nepřidal žádné peníze veškeré náklady na stravu pro všechny děti jsme tedy museli pokrýt my z vlastních úspor.

Takové situace nejsou mezi Čechy nijak neobvyklé. Mnohokrát jsem prosila manžela, aby si s bratrem promluvil, ale on na to nikdy nepřistoupil a nechtěl se hádat. Připadalo mi nespravedlivé, že musím tolik chodit do práce, aby někdo jiný mohl nechat své děti na krku druhých. Přemýšlela jsem, jak s manželovým bratrem promluvit bez toho, aby z toho byla hádka…

Rate article
Add a comment