Přátelé říkali, že byl ten muž smolař nejen co se týče manželky, ale i jejích rodičů.
Jana pocházela ze zámožné rodiny a nikdy si nic neodpírala. Rodiče jí splnili téměř každé přání. Studovala na renomované univerzitě v Praze a v životě jí nic nechybělo. Po promoci nastoupila do zaměstnání, ale veškerý svůj plat si nechávala na vlastním účtu, protože chtěla mít jistotu do budoucna. Její otec na to byl pyšný a často s vážností mluvil o budování kapitálu, ale nikdy si neodpustil vytknout jejímu manželovi, že domů nepřináší dost peněz.
Musíš být oporou, o kterou se má dcera může opřít jako o hradbu. Můžeš ji zabezpečit, když onemocní? Máš dost peněz na to, abys ji vzal na dovolenou třeba do Rakouska?
Pro mladé manžele samotné nebyly peníze nikdy důležitým tématem, byli spokojení s tím, co měli společné. Zato tchán nenechal při každém setkání na svém zeti nit suchou. Situace zašla tak daleko, že se Ondřej začal setkání s rodiči své ženy vyhýbat a vždy si hledal nezbytné povinnosti na daný den. Doufal dokonce, že se mu podaří vyhnout i tchánovým narozeninám, ale Jana ho doslova přitáhla za ucho, usadila ke stolu a přinutila, aby se usmíval na všechny otcově hosty.
Čím se tvůj zeť živí, prosím tě? zeptala se najednou jedna z dam.
Je to jen úředníček odvětil oslavenec s despektem , domů přinese pár korun, celou rodinu táhne Jana…
Ondřej už měl plné zuby těchto urážek. Neustálé shazování bylo ne jen nepříjemné, ale i značně demotivující.
Zaprvé, nejsem žádný úředníček, ale vedoucí plánovacího týmu, a za druhé, plat mám slušný. Společně platíme všechny výdaje! Nemohu ze dne na den být ředitelem nebo koupit ženě značkové kabelky a drahá auta. A když chcete to nejlepší pro dceru, proč jste nám nepomohl s koupí bytu?
Tchán se krátce uchechtl a bylo vidět, že mu konfrontace dělají radost.
Později, u svíček, dortu a čaje, si Ondřej vyšel na cigaretu na balkon. Připojil se k němu i tchán.
Nebylo to špatné, uznale prohodil starý pan Černý jde vidět, že rosteš. Nejsi hloupý, víš, co jsi zač, a konečně se umíš i bránit. Trpělivost je důležitá, ale když to přeženeš, nikam se neposuneš.
Ondřej si uvědomil, že tchán jej vlastně zkoušel, jak daleko je ochoten jít, aby ochránil své hranice i důstojnost ženy, kterou miluje. Nešlo tolik o peníze, jako o životní sílu a schopnost stát si za svým. Po té odpovědi si ho rodiče jeho ženy začali vážit víc a viděli v něm skutečného partnera pro jejich dceru.
Někdy je potřeba ozvat se, když cítíme nespravedlnost skrze to ukazujeme, kdo doopravdy jsme a kam až jsme ochotní zajít za ty, které máme rádi.