Táta se po 24 letech vrátil s bonbóny a českou instantní kávou

Dobré zprávy

Myslela jsem si, že takové příběhy jsou jen něco, co se čte v diskuzích pod články na Seznamu. Ale pak jsem se stala součástí jednoho z nich a ještě jsem to ani nestihla pořádně zpracovat.

Bylo mi šest, když nás táta opustil. Už nikdy nepřišel domů. Zůstaly jsme samy já, máma a moje dvě mladší dvojčata, Amálka a Libuška. Máma ho ještě dlouho omlouvala, tvrdila, že je někde na služební cestě, ale mně nebylo těch šest let na překážku, abych poznala, že lže. Když jí nakonec došla trpělivost, jen suše poznamenala: Táta už není součástí našeho života.

Dětská hlava chápe dospělé věci trochu jako večerní dramata v televizi. Byla jsem na tátu naštvaná a představovala si jeho velkolepý návrat, který, jak už asi tušíte, nikdy nenastal. Máma zůstala s námi. Žádné nové známosti, žádné taneční v kulturáku. Jo, nebylo to pro ni lehké. Vždycky říkala, že tři děti po rozvodu jsou docela svérázná vizitka na seznamce. Čas plynul. Teď už jsem vdaná. Mám děti. Pořád bydlím na vesnici, kde lišky dávají dobrou noc, a máme svoji mini farmu a jablečný sad. Je mladý, ale už se pomalu začíná sypat nějaká ta korunka.

Jednoho dne mi volá nějaký chlap a tváří se strašně neodkladně. Prý potřebuje mluvit. Dokonce naznačoval, že by měl zájem o jablka ve velkém. Jasně, přijďte. Sešli jsme se přímo u mého sadu. Přišel plešatý, pořádně kulatý pán, usmál se jak prodavač koblih na Hlaváku a podal mi igelitku. Podívala jsem se dovnitř levné bonbóny z Alberta a instantní káva. No neblázni. A ten člověk mi povídá:

Jsem tvůj táta.

V té chvíli jsem měla v hlavě úplně vymeteno. Vydala jsem ze sebe jen: Byl jsi někdy v kriminále? Ne. Takže ty nekoupíš jablka? Ne, to ne. Tak teda čau. Čau.

Nechal tašku na lavičce. Doběhla jsem ho a vrátila mu jeho sladké dary. Netuším, v co doufal. Řekla jsem Amálce s Libuškou, že se asi objeví. A měla jsem pravdu chodil za nimi s tou stejnou igelitkou. Po dvaceti čtyřech letech přijít s instantní kávou? Jak myslíš, tati. Vysvětli mi někdo, kde se tenhle nápad v české hlavě vůbec bere!

Rate article
Add a comment