Mám kamarádku ze školních let, která nezaložila rodinu a zůstala svobodná.
Mnohokrát jsem Adama pozvala, aby s námi oslavil Vánoce nebo Nový rok. Ale on mě vždycky odmítl pod záminkou, že svátky nemá rád a jsou pro něj skutečným utrpením.
Teprve nedávno se mi svěřil s důvodem, proč chodí někam sám na své narozeniny a v době, kdy se všichni ve sváteční náladě scházejí u stolu. Někam, kde se chce zbavit vzpomínek.
Když byl malý, jeho otec se každý večer vracel domů opilý a obtěžoval jeho i matku.
Nutil je, aby se při jídle postavili rovně ke stolu, a poučoval je, že peníze jsou marnost, že se mají utrácet za radosti, a ne za blbosti, jako je nové oblečení a knihy nebo opravy v domácnosti.
Adamovu otci bylo jedno, jestli je svátek, nebo všední den.
Nejdůležitější bylo, aby měl peníze na pití, a dokud mu nedošly, nedal si pokoj.
Pak začínal matku obtěžovat slovy: „Klidně to všechno rozdej, já vím, že to máš, jen si přede mnou nehraj na svatouška!“ A taky se mu to líbilo.
A ona mu dávala část svých skrytých rezerv, za které kupovala synovi sešity a knihy.
Někdy se jí ještě podařilo ušetřit nějaké peníze na nadcházející prázdniny, aby mohla svému chlapci pořídit dárek – sice levný, sice malý, ale od srdce.
Věděla totiž, že její manžel nenechá na sváteční jídlo ani korunu, natož aby Adamovi něco koupil.
O každých svátcích se opakovalo totéž… Matka se synem stáli v obývacím pokoji před mísou ošatky, několika chlebíčky a talířem kyselých okurek a čekali, až se pán domu vrátí domů.
Tajně doufali, že tentokrát se alespoň vrátí dřív, nebude opilý a přinese nějaké maso, aby věděli, že je Nový rok.
Ale jejich naděje byly marné. Otec se vrátil opilý, protože propil poslední haléř novoročního příplatku k platu.
A i když byl otec už dávno mrtvý, Adam ten obraz nedokázal vymazat ze vzpomínek.
Brzy po otcově smrti mu zemřela i matka a on zůstal sám.
Nechtěl zakládat rodinu, nechtěl nikoho obtěžovat svými temnými a zcela neslavnostními náladami.
Obvykle odjel na výlet a zůstal sám v hotelovém pokoji, zatímco ostatní slavili, nebo v horské chatě, kde si užíval tepla živého ohně – tepla, kterého se mu od otce nikdy nedostalo…
