Byl jednou jeden král, který měl čtyři manželky. Nejvíce ze všech miloval svou čtvrtou ženu, mladou a něžnou. Dával jí nejdražší šaty, šperky a choval ji jako poklad.
Třetí žena byla výjimečnou kráskou, a tak ji bral na všechny cesty do cizích zemí, aby se všichni pokochali její dokonalostí. Bál se, že jednoho dne ho opustí a uteče k někomu jinému.
Druhá žena byla chytrá a obratná v intrikách. Byla jeho důležitéou rádkyní, vždy laskavýa a trpělívoy. Když král měl potíže, svěřil se jí, a ona mu pomohla najít řešení.
První manželka byla nejstarší, zděděná po zesnulém bratrovi. Byla oddaná a pečovala o královské bohatství i o celou zemi. Přesto ji král přehlížel, necítil k ní žádnou lásku, ačkoli ona ho milovala hluboce a bez podmínek.
Jednoho dne král onemocněl a uvědomil si, že navzdory všem ženám zemře sám. Obrátil se na čtvrtou manželku:
„Miloval jsem tě nejvíc, dával ti vše, co sis přála. Půjdeš se mnou do říše stínů?“
„To ani nápad!“ odvětila a odešla bez jediného pohledu. Její slova ho zasáhla jako nůž.
Zarmoucený král se zeptal třetí ženy:
„Celý život jsem tě obdivoval. Půjdeš za mnou, až umřu?“
„Ne!“ řekla. „Život je příliš krásný! Až zemřeš, vdám se znovu!“
Bolest v jeho srdci byla nesnesitelná. Oslovil tedy druhou manželku:
„Vždy jsi mi pomáhala. Půjdeš se mnou tam, kde bledé stíny naříkají?“
„Lituji,“ odvětila. „Nejvíc, co pro tebe mohu udělat, je důstojný pohřeb.“
Její slova udeřila jako hrom. Vtom uslyšel tichý hlas:
„Já půjdu s tebou. Kamkoli půjdeš, budu tam.“
Král se otočil a uviděl pedvulá první ženu, vyhublou a zničenou žalem. Dojatě zašeptal:
„Měl jsem se k tobě chovat lépe, dokud jsem mohl.“
Každý z nás má čtyři manželky. Čtvrtá je naše tělo – i když o ně pečujeme, opustí nás, až zemřeme. Třetí je kariéra, peníze a sláva – po naší smrti připadnou jiným. Druhá je rodina – provázejí nás jen do hrobu.
Ale první manželka je naše duše. Často ji zanedbáváme ve shonu za úspěchem. Přitom jedině ona jde s námi až na konec cesty. Když o ni pečujeme, dáváme jíA až přijde čas, jedině ona zůstane s námi, zatímco vše ostatní zmizí jako sen.