Byl jsem velmi šťastný, když se můj syn oženil. Chtěl jsem, aby jeho žena byla součástí naší rodiny. Byl jsem šťastný, že od té doby budu mít také dceru, ale ukázalo se, že mi snacha syna vzala. Slyšela jsem mnoho příběhů o tom, jak se děti mění pod vlivem někoho jiného, ale nikdy jsem si nemyslela, že se to stane mně a mé rodině…..
Pokud jde o nás, jsme obyčejná rodina. S manželem jsme inženýři v důchodu. Do našeho syna jsme dali všechno – školu absolvoval s vysokými známkami, matematika mu šla snadno. Je to intelektuálně vyspělý, fyzicky zdatný a pohledný kluk, vystudoval medicínu. Chtěli jsme pro něj to nejlepší, a tak jsme mu sehnali práci v místní nemocnici a na lékařské fakultě.
Náš syn neměl problémy najít si přítelkyni. Ženám se líbil a ony ho zbožňovaly, bylo to na něm vidět. Vždycky vypadal šťastně a spokojeně, měl svou práci a naši podporu a obdiv. Nikdy mezi nimi nebyly žádné problémy. Dívky si vybíral různě, ale nakonec se opravdu zamiloval – nebo to tak alespoň vypadalo. Dívka jeho city opětovala, ale pak ho nevysvětlitelně opustila kvůli někomu jinému. Našemu synovi to způsobilo velkou bolest, ale naštěstí brzy potkal jinou ženu, která byla také neúspěšná. Dělali jsme, co jsme mohli, abychom mu pomohli, ale nakonec se každý musí vypořádat se svými vlastními výzvami…..
Pozdější setkání s dívkami ho nakonec dovedla k té jediné. Štěstí někdy prostě přijde samo.
Řekla mu, že je těhotná. Okamžitě se k sobě nastěhovali. Těšili jsme se z jejich štěstí, ale ukázalo se, že to byla ztráta času. Ta dívka byla velmi mazaná – snažila se nás ze života svého syna vystrnadit. V okamžiku se z něj stal někdo, kdo už nechtěl vidět své rodiče, dělal jen to, co mu řekla. Měl jsem dojem, že nás nenávidí.
Poprvé jsme se viděli, když byly našemu vnukovi tři roky. Nějakou dobu jsme se neviděli, dokud u nich nezačala matka neustále pobývat. Podle našich přátel ho teď zcela ovládla. Už mi neosychají oči od pláče tak často jako dřív, protože mi připadá odtažitý a neváží si ničeho, co pro něj děláme.
Má se něco takového stát?
