Starou slonici, kterou dnes známe pod jménem Bohunka, kdysi dávno unesli ještě jako mládě z volné přírody a hned ji odsoudili k dlouhým letům nucené služby. Místo aby žila poklidný život slona, musela celé roky stát na nohou a vozit turisty. Teprve letos se podařilo Bohunku osvobodit a začít s její léčbou a návratem k přirozenému životu.
Nastal čas, kdy je třeba Bohunce dopřát péči a odpočinek, na který vždy měla právo, stálo ve vyjádření nadace Sloní štěstí. Ta zorganizovala náročnou záchrannou akci, během které se ji podařilo převézt do chráněné oblasti v srdci Moravského krasu.
Koncem ledna byla Bohunka vyvezena ze svého vězení a umístěna do rezervace Sloní ráj. Její stav byl opravdu vážný slonice byla vyčerpaná, přišla o zuby, kůže měla suchou, popraskanou a bez života. Nyní ji však pečlivě sledují ošetřovatelé a je v naprostém bezpečí.
Jak vyprávějí pracovníci rezervace, většina slonů, kteří sem přicházejí, je dlouho plná obav, často trpí nedůvěrou a někdy odmítají si lehnout, i když jsou unavení. Trvá jim měsíce, než si dovolí odpočinek na měkké zemi. U Bohunky to však bylo jiné. Osm desítek let neustálého pohybu na tvrdé zemi jí bralo nejen sílu, ale i radost. Proto ihned, jakmile cítila, že je v bezpečí, s pokorou složila své tělo do trávy a hluboce se vyspala poprvé za celý život.
Po první noci klidného spánku byla Bohunka tak zesláblá, že nemohla vstát. Strážci ji ihned přišli na pomoc, starali se o ni, masírovali jí nohy a pomohli jí postavit se. Od té chvíle byla pod nepřetržitým dohledem zkušených lidí, kteří udělali maximum pro to, aby se co nejlépe adaptovala na nový život.
Před Bohunkou byla ještě dlouhá cesta uzdravování a poznávání svobody, kterou si nikdy nemohla opravdu užívat. S pomocí správné potravy, pomalých procházek po loukách Moravy a léčebných bahenních koupelí se však její stav den za dnem lepšil. Dnes už Bohunka žije životem, který jí byl tolik let odepírán v klidu, bezpečí a pokoře. A s každým slunečným ránem se až dodnes zdá, že je znovu šťastná.
