Seděli jsme v kuchyni, popíjeli kávu, zatímco syn mého kamaráda sledoval pohádky. O pár minut později se ozval děsivý rachot

Dobré zprávy

Doma jsem se motala kolem domácích prací, jak to člověk dělá, když má skutečný volný den. Najednou mi zazvonil telefon a známá mi bez okolků oznámila, že se svým synem přijde na návštěvu. Ať jsem říkala cokoliv o tom, že uklízím, její uši jako by se proměnily ve starou šumící televizi.

Za deset minut zvonili u dveří. Ani trochu mě netěšilo, že dorazil malý Dalibor, protože ten kluk byl jako utržený ze řetězu.

Seděli jsme v kuchyni, popíjeli kávu a Dalibor mezitím zíral na pohádky. Po chvíli však začal dům podivně burácet. Vešla jsem do obýváku a tam moře na koberci akvárium bylo na maděru, rybičky se plazily po podlaze, voda tekla do všech koutů, jakoby pokoj byl přístav v Praze v noci po velké vodě.

Kamarádka skočila k Daliborovi a kontrolovala, jestli nemá zranitelnou duši, zatímco já ždímala vodu z koberce a snažila se zachránit sousedy v přízemí před povodní. Když jsem domýtala chaos, oznámila mi, že odcházejí.

Pomůžeš mi alespoň odnést koberec do čistírny? zeptala jsem se.
Ne, Dalibor je vyděšený, musíme ho uklidnit.

Ptala jsem se Dalibora, proč se motá u akvária. Prý tam přiletěl papírový letoun, že ho musel dostat ven. Nejkrásnější bylo, že nikde nebyl žádný papír. Dalibor se hrabal ve skříni, kde prý letadlo získal. Já si uvědomila, že si ho složil z oddacího listu.

Tak udělej kopii, to je přece drobnost.

No jasně, proč bych měla šílet? Koupím nové akvárium, udělám nový oddací list, zaplatím sousedům opravy a ještě si vyslechnu, že bych to neměla mít na očích jakoby byl oddací list magnet na katastrofy.

Jakmile hosté zmizeli, šla jsem za sousedy zjistit, zda jim v bytě nevyrůstá kapradí. Uklidila jsem všechno a šla si lehnout, abych se vzpamatovala. Večer mi kamarádka napsala, že jí dlužím peníze navštívili psychologa, protože Dalibor je teď vyděšený z akvárií. Odpověď jsem neposlala, prostě jsem její číslo vymazala z reality.

Rate article
Add a comment