S manželem jsem se seznámila na jeho vlastní svatbě

Dobré zprávy

Když mě kolegyně pozvala na svou svatbu, pracoval jsem v té redakci teprve něco málo přes čtyři měsíce. S touto dívkou, jmenovala se Tereza Nováková, jsme si hned od začátku padli do oka a stali se kamarády. Jejího budoucího manžela jsem vůbec neznal, ale pozvání jsem přijal, protože jsem si opravdu chtěl vzít své nové sako, které jsem si nedávno pořídil. Kromě mě byly pozvány i další kolegyně a kolegové z práce, a dorazili jsme společně.

Ten den jsme se trochu zdrželi, takže když jsme dorazili do sálu v jednom krásném hotelu na Malé Straně v Praze, všichni hosté už seděli u stolu. Tiše jsme si sedli na volná místa. Na svatbě bylo přes sto lidí, slavnostní sál byl nádherně vyzdobený a stoly plné českých dobrot od svíčkové přes řízky až po koláče a chlebíčky. Ale to ve mně upřímně tolik nerozdmýchalo emoce jako jedna jiná věc. Ve chvíli, kdy jsem spatřil Tereziina ženicha, Tomáše Svobodu, úplně jsem ztratil půdu pod nohama. Zalil mě pocit, který se dá popsat jen jako láska na první pohled. A nejvíc mě šokovalo, že z jeho pohledu jsem poznal, že cítí totéž.

Celý večer jsem byl jak v mlze, tváře mi hořely a srdce jsem měl až v krku. Nedokázal jsem jíst ani pít, všechno mi bylo jedno. Abych si ulehčil trápení, rozhodl jsem se odejít dřív domů. Cestou jsem přemýšlel, co se to vlastně stalo, a v duchu jsem se snažil s tím vším srovnat.

Druhý den, když jsem večer vycházel z redakce na Václavském náměstí, uviděl jsem Tomáše, jak na mě čeká u hlavního vchodu. Jeho čerstvě provdaná žena měla dovolenou, takže v práci nebyla. Tomáš mlčky přišel ke mně, chytil mě za ruku a odvedl mě ke svému autu. Neřekl ani slovo, prostě mě políbil. Nedokázal jsem mu odporovat, líbali jsme se a povídali si celé hodiny, jakoby nás nic jiného nezajímalo. Nakonec jsme skončili u mě doma a tam mezi námi propukla vášeň, kterou už nešlo zastavit.

Tomáš mi slíbil, že se s Terezou rozvede a vezme si mě. A tak to přesně udělal šel domů, promluvil si s ní, sbalil si věci a vrátil se ke mně. Nikdy jsem se ho neptal, o čem spolu mluvili.

Brzy jsme se vzali a koupili si vlastní byt v Karlíně. Jsme spolu už přes tři roky. Samozřejmě jsem hned dal v práci výpověď dovedu si představit, kolik kleteb na mou adresu v redakci padlo! Tereza tam pracovala už řadu let a já byl nováček, takže bylo jasné, komu budou držet palce. Neřeším, jak dnes Tereza žije, a s manželem jsme o jejich vztahu nikdy nemluvili.

S Tomášem jsme si slíbili začít nový život úplně od nuly, bez jakékoliv minulosti. Dnes jsem šťastný člověk a vím, že štěstí je potřeba si vybojovat. Všichni nám předpovídali brzký rozvod a přitom už roky prožíváme spokojené manželství plné lásky a radosti. Po tom všem už vím, že člověk musí za své štěstí bojovat!

Rate article
Add a comment