Moje matka má dvě sestry. Jedna žije v jiném městě a druhá nedaleko od nás. Je svobodná a žije sama. Má dům. S touto tetou jsme měli vždycky velmi dobré vztahy a ona řekla, že nám dům odkáže jako dědictví. Podmínky u tety byly hrozné a my jsme v té době měli peníze. Prodali jsme jednopokojový byt a navrhli tetě , že ty peníze investujeme do jejího domu, uděláme tam rekonstrukci. Manžel říkal, že jednou bude dům stejně náš. Teta by žila v dobrých podmínkách a naše peníze by se neztratily. Dalo by se říct, že jsme přispěli na její budoucnost.
Jednoho dne jsem zjistila, že teta odešla bydlet ke své sestře. Bylo to zvláštní, protože se s ní nikdy pořádně nestýkala. Byla jsem velmi překvapená, zavolala jsem jí a mluvila s ní, ale ona mi řekla, abych byla klidná. Nehodlala dům prodat. Uplynul nějaký čas a já se rozhodla, že se půjdu podívat, jak to v domě vypadá, protože tam dlouho nikdo nebyl. Spíš se něco pokazilo…. Nemohl jsem otevřít dveře a navíc jsem viděl, že na plotě visí oznámení, že dům je na prodej. Říct, že jsem byl v šoku , nestačí.
Ukázalo se, že teta dům skutečně prodává. Zavolala jsem na uvedené telefonní číslo – bylo to telefonní číslo realitní kanceláře. Ukázalo se, že dům už byl prodán, a to za poměrně vysokou částku. Nejpřekvapivější bylo, že by dům za takovou částku nikdy neprodala, kdybychom neprovedli rekonstrukci. Zavolal jsem tetě. Řekla, že dům prodala, protože potřebovala peníze. Syn její sestry si chce koupit byt. Velmi mě to urazilo a rozhodla jsem se, že už s ní nechci mluvit. Manželovi jsem zatím nic neřekla – a ani nevím, jak mu to říct.
