Všechno to začalo v neděli ráno v sedm hodin. Lucie a její manžel se předchozí večer vydali s přáteli do hospody v centru Brna, vrátili se domů pozdě a chtěli si pořádně přispat. Ale jejich chvilka klidu byla narušena telefonátem od tchyně, která je nekompromisně pozvala na venkov na grilovačku. I když se snažili pozvání odmítnout s decentním Možná někdy jindy, tchyně trvala na svém a zdůraznila, že už má naložené maso snad pro celý regiment.
Bylo jasné, že odpor je marný, a nakonec se s úsměvem, který spíš připomínal křeč, podvolili. Na setkání měli dorazit nejen tchán a tchyně, ale i manželův bratr Roman se svou čerstvou manželkou Kristýnou, kteří byli svoji teprve dva měsíce. Ani jeden z párů prozatím neřešil plenky a dětské příkrmy.
Lucie už měla rok bydlení s tchyní za sebou a za tu dobu pochopila, s kým má tu čest. Tchyně byla pověstná tím, že co může, ušetří, a tichý povzdech o nedostatku peněz byl její oblíbený bonmot. Tolik let ve společné domácnosti vyústilo v rozhodnutí: s manželem si pořídili pronajatý byt, a když Lucčina babička odkázala svůj byt rodičům, Lucie se svým mužem konečně unikli věčným diskusím o hypotéce.
Den grilovačky přišel a dvojice sedla do staré škodovky, připravena na dvouhodinovou cestu do jedné z těch vesnic, kde i autobus jezdí jen dvakrát denně. Jenže po příjezdu byla idyla pryč. Namísto grilování Lucie s manželem hned dostali do ruky lopatu, nůžky na živý plot a konvičku na květiny. Ať byla Lucie sebelínější a sebehladovější, tchyně se tvářila, jako by sekání trávy a sázení bylinek byla zábavnější disciplína než jakýkoliv steak.
Napětí dosáhlo vrcholu, když hladový manžel Lucie jemně (rozuměj dramaticky) poznamenal, že už se mu motá hlava hladem. To vyústilo v hádku s matkou a následovalo teatrální mlčení. Až když se den skláněl ke konci, konečně všichni usedli k “bohatému” grilování. K jejich velkému překvapení byl na talířích pro každého přesně dva špekáčky žrouti s větší chutí na život museli doufat, že alespoň chleba bude do sytosti.
Zážitek zanechal v Lucii a jejím manželovi pachuť větší než připečené klobásy. Kdyby věděli, že mají přijet hlavně na práci, přivezli by raději vlastní buřty i pivo. Celá tato akce napjaté vztahy s tchyní ještě víc našponovala.
O týden později telefon opět zazvonil a na displeji svítila tchynino jméno. Přemlouvala je na další rodinnou grilovačku. Jenže tentokrát zasáhl tchán a pošeptal Lucii do telefonu radu, že pokud má ráda svůj žaludek a nervy, měla by to brát s velkou rezervou všechny tyto grilovačky jsou jen záminka na lacinou brigádu zdarma.
Vyčerpaní z nekonečných starostí se Lucie s manželem dohodli, že na další týden mobil i zvonek zůstanou vypnuté. Klid je totiž v Česku pořád ta nejdražší komodita hned po naloženém mase.