Rodiče mého manžela nás pozvali na český grilovačku, jenže to vyšlo zrovna na víkend, kdy jsme měli horu domácích úkolů. Ani to ale nebyl jediný důvod, proč jsme se rozhodli jít.

Dobré zprávy

Všechno to začalo v neděli ráno v sedm hodin. Karolína a já jsme se předchozí večer šli pobavit do hospůdky v centru Prahy, domů jsme se dostali až k půlnoci a chtěli jsme pořádně dospat únavu. Pohodu nám ale zhatil telefon volala moje tchyně a zvala nás na chalupu u Klatov, že prý bude grilování. Snažili jsme se slušně vymluvit, že jsme unavení, ale tchyně byla neoblomná a tvrdila, že už má naloženo tolik masa, že by se dalo nakrmit půlka vesnice. Nakonec jsme kapitulovali a souhlasili.

Nebyla to jen tchyně a tchán, kdo tam měl být. Pozvaný byl i švagr s novopečenou manželkou, kteří se vzali teprve před dvěma měsíci, zatímco my už táhneme třetí rok společného života a děti zatím taky žádné.

Za rok společného bydlení s tchyní jsem ji měl dávno přečtenou byla věčně nespokojená, stěžovala si, že vše stojí spoustu peněz, a pořád si na něco stěžovala. Po nekonečných měsících jsme se s Karolínou rozhodli pronajmout si vlastní byt. O něco později se moji rodiče odstěhovali do bytu, co zdědili po babičce, a nás konečně osvobodili od hypotéky.

Nastala den grilování a my vyrazili na dvouhodinovou cestu směrem k českému venkovu. Ale místo klidného dopoledne nás po příjezdu čekaly pracovní povinnosti od opravování plotu přes sázení petrželky po zalévání muškátů. Tchyně byla ve svém živlu a na gril už úplně zapomněla byli jsme tam zjevně hlavně na práci.

Hlad nám začal bóchnout v břiše, švagrová Jana padala vyčerpáním, a když manžel poznamenal, že už má opravdu hlad, strhla se menší hádka s tchyní. K večeru jsme se konečně dočkali hostiny u grilu, ale nálada už byla pod psa. Každý dostal dva špekáčky, což bylo směšné vzhledem k tomu, kolik nás bylo a jaký měl být původní slib.

Celá ta šaškárna nám nechala pachuť na patře. Kdybychom věděli, že se jede hlavně makat, klidně bychom přinesli klobásy a salát a rozhodně bychom s chutí pomohli. Tchozi se vztahy s tchyní napjaly ještě víc.

Po týdnu zase volala, že by udělala další grilování. Tchán mě ale varoval, ať nevěřím že jde zas jen o bezplatnou pracovní sílu a žádná slavnost nebude.

Byli jsme tak unavení a otrávení, že jsme radši vypli telefony i zvonek a snažili se ten víkend konečně prospat a trochu si odpočinout. Celá tahle zkušenost mě naučila, že bych se měl naučit říkat ne a víc naslouchat svým potřebám, protože rodinná loajalita někdy znamená i chránit sám sebe.

Rate article
Add a comment