Rozhodnutí dát malého Roberta do sirotčince bylo pro jeho rodiče těžkým břemenem. Uvědomovali si, že by se nedokázali dostatečně postarat o své dvě děti, a proto se rozhodli, že si mladšího syna ponechají. Rodiče Roberta ujistili, že si ho vyzvednou, jakmile na to budou mít prostředky, a řekli mu, aby byl trpělivý a počkal v sirotčinci.
První dva roky ho rodina často navštěvovala, nosila mu sladkosti a někdy si ho brala na víkend domů. Když však Robertovi bylo deset let, návštěvy se zkrátily a nakonec ustaly úplně. Tehdy si uvědomil, že se na tomto světě může spolehnout jen sám na sebe. Hnán svou inteligencí začal investovat energii do osobního rozvoje.
Ponořil se do sportu, četl hodnotné knihy, vyhledával nové kontakty a věnoval se pilnému studiu. Bez váhání se chopil každé příležitosti, kterou mu osud poskytl. Po maturitě nastoupil na jednu z nejprestižnějších univerzit a od svých učitelů si vysloužil pochvalu za svou pracovitost a laskavost. Výsledkem bylo, že ve čtvrtém ročníku na univerzitě dostal nabídku stáže v úspěšné společnosti.
Jeho nadřízený hned od začátku rozpoznal Robertův potenciál a předpověděl mu ve firmě skvělou budoucnost. Během několika let byl Robert povýšen na vedoucí pozici. V této době došlo ke klíčovým událostem.
O svých rodičích se nikdy nezmínil a snažil se na ně zapomenout, stejně jako oni zapomněli na něj. Všechny volné chvíle věnoval osobnímu rozvoji. Rodiče se však rozhodli vrátit do jeho života.
Díky kontaktům, které měli s vychovateli ze sirotčince, se jim ho podařilo vypátrat. Požádali ho o odpuštění a pomoc. Ukázalo se, že Robertův mladší bratr se dostal do špatné společnosti, zadlužil se a zmizel. Kvůli tíživé finanční situaci hrozilo celé rodině vystěhování. Obrátili se na staršího syna s prosbou o pomoc a doufali, že se jim podaří rodinu znovu spojit.
Role se však obrátily. Místo malého dítěte toužícího po domově tu byli rodiče, kteří prosili o peníze. Místo rodičů lhostejných k jeho emocím tu byl odhodlaný Robert. Neodháněl je, ale klidně jim dal peníze na splacení dluhů a požádal je, aby se už do jeho života nevraceli.
Jeho sny o bezstarostném dětství v milující rodině s mladším bratrem se rozplynuly, když oslavil své narozeniny sám v dětském domově.
