Poté, co jsem řekl manželce, že její dcera není můj problém, se pravda o naší rodině vynořila z hlubin jako podivný sen.
Ondřej už dlouho zůstával svobodným mužem, zatímco jeho mladší bratr měl manželku a děti, kteří běhali po chalupě v Mostě. Ondřejovi se nedařilo najít tu správnou ženu pro život. Všichni příbuzní mu pořád připomínali, kdy už konečně budou slavit svatbu dokonce i na pohřbu tety Marie někdo špitl: Aspoň už budeš mít volné soboty na rodinné oslavy. Ondřej byl na velký krok dávno připraven, ale osud mu hrál na trubku z rozbitého sklepa. Když oslavil 34. narozeniny v baru U Tří Kohoutů, rozhodl se, že už má svobodného života dost.
Jednoho zakouřeného večera v jazzovém klubu uviděl kolegu z práce, jak tančí s krásně bizarní dívkou. Začali mezi sebou proplétat slova jako guma ve větru.
Páni, Ondřeji, jaké překvapení. Co tě sem přilákalo?
Ahoj, Vojto. Mám tu kamarádku. Chtěli jsme si užít zábavu v Praze.
Máš nás představit?
Samozřejmě, tohle je Milena.
Mileno, vítej v Praze. Jsem Ondřej.
Ráda poznávám nové lidi. Staňme se přáteli. Jako v pohádce.
Mohu tě považovat za svou přítelkyni?
Jsem pro to všemi deseti.
Byla úžasně tichá, ale v očích jí blikal Jablonec. Zároveň se zdála, že život už jí několikrát zahrál na nervy. Milena Ondřeje okouzlila, aniž by věděl proč. Po delším povídání vyšlo najevo, že má dceru Terezu, chodí do školy na Žižkově a hraje na housle. Zpočátku ho to odradilo, ale po chvíli se mu to v hlavě zamíchalo jako brambory ve svíčkové. Zjistil, že vlastně o nic nejde.
Nastěhovali se spolu do bytu na Karlíně, všechno bylo jako na seně. Tereza často mizela do školy, k babičce na Moravu, na hudební kroužky. Během letní dovolené ji Milena posílala na chatu k prababičce.
Milena nikdy nepracovala. Ondřej vydělával slušné peníze, takže rodina mohla žít jako na pražském mostě. Postupem času si však Ondřej všiml, že Milena má spoustu požadavků, které rostly jako houby po dešti. Nešlo jen o rohlíky a mléko chtěla Terezu poslat na doučování, plavání, keramiku.
Ondřeji, potřebuji peníze na další kroužky. Tentokrát musíš dát víc.
Dobře, víš, že jsem vždycky pro, aby dítě rozvíjelo talent.
Ale s každým dnem to bylo dražší. Ceny stoupaly jako lístky na tramvaj. Nakonec Ondřej neudržel nervy a v kuchyni mezi hrnky pověděl Mileně vše, co mu leželo na srdci.
Mileno, včera volala učitelka, že bude školní výlet.
No a?
Chci, aby Tereza jela, ale výlet stojí spoustu peněz. Všechny ostatní děti pojedou. Čekají na naši odpověď.
Mileno, už mám dost těch výdajů na kroužky a výlety. Proč její skutečný otec nic nepřispívá?
Vždyť jsi věděl, že mám dceru. Akceptoval jsi to. Nemáš být malý člověk! Jsem v šoku, Ondřeji!
Milena se rozbrečela a zmizela za zavřenými dveřmi pokoje, za nimiž tikaly hodiny do ztracena. Ondřej se rozhodl jí rozpačitě omluvit. Dal peníze pár tisíc korun ale na jazyku mu zbyla hořkost jako špatná hořčice. Nerozuměl, proč její biologický otec nezaplatí ani za lístek do kina. Rozhodl se znovu otevřít tuhle kapitolu.
Mileno, nezlob se, nechci se hádat, ale proč tvůj bývalý manžel vůbec nic neposílá?
Nepřijímám od něj žádné peníze. Nechci jeho almužnu.
To mi nepřipadá správné. Tak cizí člověk má platit na cizí dítě, zatímco rodný táta je jen vzdálená mlha v republice. Jemu je to fuk.
Ty se nazýváš cizím? Já myslela, že moje dcera je pro tebe rodina. Myslela jsem, že máš srdce na správném místě.
Nesnaž se ze mě dělat padoucha. Umím se taky bránit.
To je tvé právo. Stejně o peníze nepožádám. Jestli mi nedáš, vydělám si sama. Ale žebrat nebudu. Jestli už máš dost zodpovědnosti, klidně se rozejdeme.
Proč jsi tak rozčílená? Můžeme o tom přece mluvit.
Já už nemám sílu. Jdu spát. Ty si lehni, kde chceš. Nejsem v náladě na řeči.
Ondřej usínal na rozkládací pohovce, kolem létaly myšlenky jako noční můry mezi stromy. Jeho žena byla tvrdohlavá, on měl s dcerou problém jako se záhadou na Karlštejně, a s každým jejím rokem porostou účty i potíže. Její vlastní otec není žádný chudák v Milenině počítači seděl na fotce s drahým autem a oblečením jako ze žurnálu. Mohl by platit, kdyby chtěl. To všechno je kvůli Mileninu vzdoru. Ondřej se rozhodl, že s ním jednou v kruhovém sále na Smíchově promluví tváří v tvář.