Poprosila jsem svého manžela, aby se o ni postaral, ale jeho krutá odpověď mě donutila sbalit si kufry a odejít.

Dobré zprávy

Problém byl v tom, že jsem se vdala podruhé. S bývalým manželem jsme měli dceru, ale on se o ni nikdy nestaral, ani neposílal alimenty. Nikdy jsem mu to nevyčítala, protože jsem se naučila spoléhat hlavně na sebe. Měla jsem slušný plat a dobrou práci, živoření mi nehrozilo.

Vzala jsem si podruhé muže, ale jeho matka mě ani moji dceru nikdy nepřijala. I můj nový muž byl k mojí dceři lhostejný. O vlastních dětech mluvit nechtěl, prý na to ještě není ta správná chvíle a není připravený nést takovou zodpovědnost.

Ani já jsem na to nijak netlačila. Pracovala jsem na důležitém projektu a měla toho v práci plnou hlavu. Čekalo mě setkání s významnými obchodními partnery a nevěděla jsem, komu dcerku svěřit. Říkala jsem si, že bych mohla poprosit právě manžela, aby se o ni výjimečně postaral.

V ten den jsem vstávala brzy, znovu procházela svůj úvodní projev, a na mysl mi vytanulo, že bych malou mohla dát do školky a vyzvednout ji cestou zpět. Jenže měla horečku. Poprosila jsem muže, aby ji pohlídal, protože z práce jsem se nemohla omluvit. Jen pokrčil rameny a pronesl, že je to jen moje dítě, takže je to čistě můj problém, jak se o ni postarat.

Byla jsem zoufalá, nevěděla jsem, jak situaci vyřešit. Nakonec jsem zavolala tchýni, zda je doma, a vydala se i s dcerou k ní. Odpověděla mi, že s ní zůstávat nebude, že přece není její vnučka. Rozplakala jsem se, poděkovala a začala se smiřovat s tím, že si dcerku vezmu s sebou do práce. Tu se ale tchýně trochu slitovala a nabídla, že ji na chvíli pohlídá.

V práci se mi nakonec všechno dařilo a po skončení schůzky jsem hned běžela k tchýni pro malou. Celou dobu mi však vyčítala, jak s ní dcera byla zlá, neposlouchala a že už ji nechce vídat. Omluvila jsem se a slíbila, že už ji obtěžovat nebudu.

Doma jsem sebrala věci své i dcery a vydala se k mojí mamince. Věděla jsem, že s takovým člověkem, který nikdy nepřijme moji dceru, už žít nechci. Ať se děje cokoliv, moje dcera zůstává na prvním místě.

Rate article
Add a comment