Pomáhal jsem bratrovi zdarma s opravami jeho bytu, a on mi na oplátku nechal jen hromadu harampádí.

Dobré zprávy

Pořád mu za to dlužím peníze!!!

Dá se říct, že jsem už zkušený opravář. Dělám to už pěkně dlouho, dokonce jsem z toho udělal slušně vydělávající podnikání. Občas mě osloví příbuzní, jestli bych jim nepomohl s nějakou opravou nebo drobnou rekonstrukcí. A tak mi jednoho dne zazvonil telefon: volal bratranec. Poprosil mě, jestli bych se zastavil a pomohl s opravou v bytě.

Za pár dnů jsem měl čas, tak jsem souhlasil, že přijdu. Samozřejmě, rodině pomůžu rád, když můžu. Ukázalo se, že stavební materiál už mají koupený i dovezený. Jakmile jsem tam přišel, dal jsem se hned do práce. Tyhle věci mě vždycky baví, celá ta proměna bytu mi dělá radost a mám z toho dobrý pocit.

Zaplatit od příbuzných nikdy nechci, i když mi to bratranec nabízel. Řekl jsem rozhodně ne. Po rekonstrukci byl byt úplně jiný, to byste nevěřili! Trvalo nám to asi dva týdny. Nakonec zbylo už jen pár drobností nedodělaných a na chodbě hromada starých věcí ty bylo potřeba vyhodit nebo odvézt na sběrný dvůr.

Bratranec přišel s tím, že bych si ty zbytky stavebního materiálu mohl vzít. Prý ať si dám věci do garáže, třeba je později použiju na svoje projekty, nebo něco pro zákazníky. Je to prý škoda vyhodit a aspoň ušetřím nějaké peníze. Takže jsem si vzal dlaždice, laminát, kusy dřeva, barvy mám v garáži místo a na drobnosti se mi často hodí. Udělal jsem dobře, že jsem si o tom s bratrancem promluvil a naše povídání si i nahrál na mobil. Když mi pak upřeně řekl, že je to všechno v pořádku, upřímně mě potěšil. Ukázal jsem i video, jak jsme se na tom domluvili.

Na konci jsme všechno uklidili, nepotřebné věci jsem zavezl buď do sběrného dvora, nebo k sobě do garáže. S bratrancem jsme pak společně poseděli, připili si na nový byt, a já pak odjel domů.

Druhý den přišel v jednu chvíli telefonát od bratrance. Ahoj, myslím, že bys mi měl zaplatit za ten materiál, co sis vzal. Není to škoda, jsou to fakt kvalitní desky. I ten laminát je parádní, možná bys prodal i ty dlaždičky. Hodíš mi peníze na účet?

Byl jsem úplně paf. Slíbil, že si pak ještě zavoláme kvůli té práci, ale od té doby se neozval. Upřímně jsem zůstal v šoku.

Vůbec nevím, co na to říct a jak s ním dál mluvit. Vždyť jsem pro něj pracoval zadarmo. A materiál stejně plánoval vyhodit, nikdo by z toho už nic neměl. Nejdřív je chtěl odvést na sběrný dvůr, ale pak mě přemluvil, ať si to nechám. Mám mu teda začít účtovat práci?

Rate article
Add a comment