Je mi teď 52 let. A nemám nic. Nemám manželku, rodinu, děti, práci – nemám vůbec nic…
Jmenuji se Viktor. S manželkou jsme spolu žili 30 let. Vždycky jsem vydělával na živobytí pro rodinu, zatímco moje žena se starala o domácnost. Nechtěl jsem, aby pracovala. Byl jsem rád, že je doma. Ale časem mi začala vadit.
Žili jsme spolu s respektem, ale láska vyprchala. Myslel jsem, že je to normální. Vyhovovalo mi to. Ale pak se všechno změnilo. Jednoho večera jsem v baru potkal Kristýnu. Byla o 20 let mladší než já. Byla krásná, milá a zábavná. Jako splněný sen.
Začali jsme se scházet a brzy se stala mojí milenkou. Po dvou měsících jsem si uvědomil, že už nechci dál lhát své manželce. Nechtěl jsem se vracet domů po práci. Pochopil jsem, že miluji Kristýnu a chci, aby se stala mojí manželkou.
O pár dní později jsem řekl manželce pravdu. Neudělala žádnou scénu. Zůstala klidná. Myslel jsem si, že mě už také nemiluje, proto to přijala tak klidně. Ale až teď chápu, jak moc jsem Marii ublížil.
Rozvedli jsme se. Prodali jsme byt, ve kterém jsme spolu strávili mnoho let. Kristýna trvala na tom, abych byt nenechával své bývalé manželce. A tak jsem to udělal. Marie si koupila garsonku. Já jsem si z úspor koupil pro Kristýnu dvoupokojový byt.
Bývalé manželce jsem nepomohl, nedal jsem jí ani korunu. Věděl jsem, že nemá peníze a hned si nenajde práci. Ale tehdy mi to bylo jedno. Naši synové se mnou nechtěli mluvit. Cítili, že jsem zradil jejich matku, a nemohli mi to odpustit.
V té době mi to bylo jedno. Kristýna byla těhotná a netrpělivě jsme čekali na narození dítěte. Brzy se narodil syn. Ale chlapec se nepodobal ani mně, ani Kristýně. Moji přátelé pochybovali, že je to moje dítě. Nechtěl jsem je poslouchat.
Život s Kristýnou nešel dobře. Musel jsem hodně pracovat, starat se o domácnost a o dítě. Kristýna jen vyžadovala peníze a neustále někam chodila. Doma byl nepořádek a nikdy nebylo uvařeno. Vracívala se ve tři nebo čtyři ráno, voněla alkoholem a vyvolávala hádky kvůli maličkostem.
Nakonec jsem přišel o práci. Byl jsem unavený, naštvaný a práci jsem dělal špatně. Tři roky takhle vypadal můj život. Pak mě bratr, který Kristýnu nikdy neměl rád a pochyboval, že je to moje dítě, donutil udělat test DNA. Ukázalo se, že to není můj syn.
Okamžitě jsme se rozvedli, jakmile to vyšlo najevo. Během té doby jsem neměl žádný kontakt ani s manželkou, ani se syny. Po rozvodu s Kristýnou jsem se rozhodl vrátit k první manželce. Koupil jsem květiny, víno, dort a šel za ní. Ukázalo se, že Marie tam už nebydlí. Nový majitel mi dal její novou adresu.
Šel jsem tam. Dveře mi otevřel muž. Ukázalo se, že Marie našla dobrou práci a provdala se za svého kolegu z práce. Byla šťastná a dařilo se jí dobře.
Po nějaké době jsem ji potkal v kavárně. Požádal jsem ji, aby se ke mně vrátila. Podívala se na mě jako na blázna a odešla. Teď chápu, jakou chybu jsem udělal. Co jsem chtěl? Čeho jsem dosáhl? Proč jsem opustil svou manželku a oženil se s mladou dívkou?
Teď je mi 52 let. A nemám nic. Nemám manželku, práci, a dokonce ani moji synové se mnou nechtějí mluvit. Ztratil jsem všechno, co pro mě bylo nejcennější. A je to výhradně moje vina. Bohužel, tuto chybu už nikdy nenapravím…
