„Paní Věro, mohu dál?“ – ve dveřích ředitelny závodu zůstal stát jeden z jejích zástupců.

Evo Pavlová, můžu na chvilku? na prahu kanceláře ředitelky chemičky se zarazil jeden z jejích zástupců.
Samozřejmě, Karle Nováku, pojďte dál, kývla věcně Eva. Tak povídejte, co dnes máme za novinky?
Novinky? Kde přesně?
No přece na provoze.
Aha, na provoze tam je všechno v pořádku. Proč?
Jak proč? Vy jste za mnou přišel určitě s nějakou věcí, ne jen tak na kafe. Chcete něco probrat ohledně provozu?
Vlastně spíš vás chci o něco poprosit, zabručel zamračeně Karel. Víte, potřeboval bych od vás laskavost.
Laskavost? Eva se na něj upřeně zadívala a trochu se zamračila. Karle, poslední dobou mi přijdete nějaký nervózní, je doma všechno v pořádku?
No, to bych zrovna neřekl povzdechl těžce Karel. Jestli mi nevyhovíte, doma brzy v pořádku nebude. Potřebuju od vás jedno potvrzení.
Potvrzení? zpozorněla Eva. Nerozumím. Jaké potvrzení myslíte?
Chápu, že to působí neobvykle, ale Karel nasadil výraz tragéda. Jinak to nejde. Moje žena to potřebuje.
Promiňte, cože? Eva nevěřícně vykulila oči. Potvrzení pro vaši ženu? O čem?
Papír o tom, že mezi námi nikdy nic nebylo. Nikdy.
Cože? Že co nebylo?
No žádný bližší vztah Mezi mužem a ženou.
Vám přeskočilo? Eva začínala blednout a sotva věřila vlastním uším. To je nějaký žert, nebo?
Bohužel ne. Na tomhle šíleném papíru visí celé moje manželství. Moje žena si namluvila, že spolu něco máme.
Eva zůstala s pusou dokořán. Pak opatrně zašeptala:
Ona ona je v pořádku? Kde jste tohle slyšel, že by někdo chtěl od svého manžela papír, že se nikdy nic nestalo? To snad ani v českých komediích nikdo nevymyslel!
Já vím, je to absurdní! zoufale pravil Karel. Ale co s tím nadělám? Máme spolu děti. A žena jasně řekla: pokud nedostane podepsané potvrzení, že jsme jen ředitelka a zástupce, podá žádost o rozvod. Pak sbalí kluky a odjede k mámě do Ostravy. Víš, kde je Ostrava? To je jak konec světa… Proto tě moc prosím, napiš jí tu směšnou věc.
Karle! Eva kroutila hlavou, jestli to všechno není jen zlý sen. Proč si vaše žena vůbec začala myslet, že jsme spolu něco měli? Nikdy jsme se spolu nesetkali jinak než v práci. Z čeho si to odvodila?
Tady Karel vytáhl mobil, prolistoval fotky a ukázal jí jednu. Vidíš tohle? Moje žena uviděla tuhle fotku a bylo vymalováno.
No a co? Eva nechápavě koukala na skupinový snímek celé správní rady. I já mám tu fotku. To je z toho předávání ocenění radnicí.
No jasně ušklíbl se Karel. Jenže já u tebe stojím přímo a mám ruku na tvém rameni.
To jsme se tam ale sotva vešli!
To ano. Ale podívej se, tvoje hlava! Pavla tvrdí, že takhle sklání hlavu na rameno jen zamilovaná žena!
Cože?! Eva vstala a rozhořčeně vzdychla. To si Pavla nevšimla, že jsem se skrčila kvůli kytici, co držela Magda? Kryla mi celý obličej!
Snažil jsem se jí všechno vysvětlit, ale čím víc jsem se bránil, tím víc žárlila. Bez tvého potvrzení je se mnou amen, Evčo, fakt!
Takhle to přece nejde! vykřikla Eva. Opravdu se tak bojíš své vlastní ženy?
Přiznávám, že jsem podpantoflák, zašeptal mrzutě Karel, ale dost hlasitě, aby to slyšela Eva. Kvůli dětem. Bez nich bych byl ztracený.
To je opravdu hrůza, zabručela Eva a z hromádky čistých papírů vytáhla list. Dobře pokud bez toho nejde Tak diktuj, co tam má být.
Tak jo píš, že Eva Pavlová, ředitelka, potvrzuje, že svého zástupce Karla Nováka nesnáší.
Eva se na Karla udiveně zadívala, ale on ji gestem uklidnil.
Přesně tak, že tě nesnáším. A ještě připiš, že tě dokonce nenávidím.
Nenávidím? divila se Eva. Přeháníš, ne?
Tak tam napiš, že tě nenávidím jako muže a nikdy bych s tebou nebyla ani za milion korun. A pak to podepiš a orazítkuj. Pro jistotu.
Razítko mají v účtárně, přehodila Eva automaticky, ale když to psala, sama z toho byla nesvá.
Pak na to zírala a najednou papír přeložila, roztrhla a ještě jednou, na malé kousky.
Co to děláte? zhrozil se Karel. Já ten dokument potřebuju!
Víš co, Karle Eva se najednou usmála zvláštním úsměvem. Já jsem si něco uvědomila. Radši se rovnou rozveďte, ať máš klid.
Ty jsi se zbláznila! Děti mi odvede a já jsem pro ně všechno!
Neodvede, Eva se pořád usmívala. Znám perfektního právníka, ten ti u soudu děti vybojuje. Udělám všechno pro to, aby ti zůstaly.
Ale já
Kdyby něco, skočila mu do řeči, pomůžu ti s dětmi i osobně.
Ty? Že bys mi pomohla? Opravdu?
Jasně. Jsi skvělý kolega. Najdu ti úžasnou chůvu. Budeš maximálně spokojený.
A Pavla?
Ať si Pavla jede za mámou do Ostravy. Nebo ať přijde za mnou, hezky si popovídáme mezi čtyřma očima. To je lepší než nějaké nesmyslné potvrzení s razítkem.