Hele, představ si, co se stalo jedné rodině z Českého Krumlova. Táta Petr a jeho syn Honza se šli trochu projít za město, když si najednou všimli něčeho podivného ve sněhu. Přiběhli blíž a k jejich velkému údivu tam ležela srnka, úplně zapadlá ve sněhu a nebyla schopná se sama dostat ven. No a protože by ji tam jen tak nenechali zmrznout, hned popadli lopaty a začali jí urputně pomáhat, jak nejrychleji dokázali.
Jak tak makali, najednou si všimli ještě jedné srnky, která uvízla nedaleko od nich! Když ji vytáhli, došlo jim, že se ty dvě pěkně praly o nějaké jídlo, a přitom obě zůstaly v pasti. Naštěstí díky Petrově a Honzově ochotě obě zvířata přežila, což jim vykouzlilo úsměv na tváři.
No a to není všechno, protože když šli zpátky, narazili na další smutný výjev u popelnice stálo malé kartonové krabice a v ní byla zmrzlá, promáčená hromádka koťat. Bylo jich šest čtyři už to bohužel nezvládla, ale dvě ještě velice slabě dýchala. Táta zpanikařil, protože věděl, že jde o minuty, a že pokud jim hned nepomůžou, už se nikdy nezahřejí. Tak popadl krabici, honem volal manželce Ivetě, zatímco Honza doma hledal ručníky, horkou vodu a termofor, aby jim udělal teplo.
Trvalo to sice dost dlouho a koukali na ně s obřím napětím, ale po několika hodinách a opravdu velké péči se obě koťata začala znovu hýbat a dokonce se tvářila čím dál veseleji. Nakonec se úplně zotavila, což bylo jako malý zázrak byli za to opravdu vděční.
A ještě něco ta kočka, která si sem tam přišla pro jídlo a deku k jejich plotu, se nakonec taky ukázala být vděčná. Po nějaké době ji však zchvátila nemoc, nejspíš od toho věčného mrazu. Když přijeli na místo, kde ji někdo nechal, bylo jim na nic vidět ta bezbranná koťátka a vědět, že polovina už to nevydržela… Ale aspoň dvě z nich dnes doma spokojeně přede a tahle historie má díky obyčejné lidské laskavosti šťastný konec.
No a nejlepší na tom je, že je to všechno vlastně maličkost, ale pro ta zvířata to znamenalo úplně všechno. Fakt mě to dojalo.