Osamělost
Dnes dopředu zabalím kufry, kavalír se mnou jde k sobě a ona odmítá. Lepší je jedno, než bezplatná služba na starých letních plánech.
No tak, Katko, co to s tím děláš? říká mu člověk. Muž nesmí být sám, žena vždy musí mít muže vedle. Jinak to není správně A pak už se nikdo neohlíží. Osamělost, víš, jaká?
Jaká? odpovídá Katka pobaveně, už unavená jeho narážkami, zklamaná manželstvím.
Osamělost je strašná! smíchem vytřásla oči svého manžela Mašky, aniž by si všimla včerejšího vtipu. To je, když chceš jen vodu dát někomu. Děti jsou tvoje, kde jsou?
Kde? rozesmávala se Katka, nečekaně.
Kde, kde v Karviné! nakonec pochopila, že manželka nad ní jenom nadává, a Maška se zvedla a odešla. Všechno ti řeknu, a já tě budu ochraňovat. Jedna jen tě tíží. A tak duše je podnájemní řadová. Pojďme se poznat, co? Katko, muž je dobrý. A kdo se neodehrává a rychle přibude
Katka už má deset let ve vztahu. Kostka, její blahodárná, kterou jí předtím sliboval, vstoupila před deseti lety, ale jen jednou, hlavně. Katka, když o tom zjistí, nasadí manžela na dvě spálni a pak i na dvě květiny. I když manžel se snaží dokázat, že jednou stačí a nic není strašné, pokud není, udírá se košilem a slzí mužské slzy, Katka je neúnavná. Rozpad se děje.
S manželem se chová gentlemansky, nechává květinu bývalé ženy a dvě děti pod střechou. Děti ale vyrůstají a rozsévají se všude. Starší syn pracuje v Brně. Dcerka rychle vyjde za muže a odjede do zahraničí. Katka zůstává sama v malém bytě uprostřed Prahy.
Samotné žití jí nijak nevadí. Udělala si podnik, dobře placenou profesi a výdělek, který jí dovolí žít spokojeně, přijímat hosty děti i manžela Mašku. Navíc, i když nemá vysoký inteligent, vždy si najde práci a život není nudný. Čte, plave, chodí na jógu, ráda cestuje, občas chodí na restauraci s přáteli. Celkově žije spokojeně.
Do té doby, co manželka Maška nevyřeší její osud
Poslouchej mě, Katko. Dobrý muž, ještě svobodný, šedesát jeden let. Sedm let rozdílu. Dům prostorný, dobrý, hospodářství rozlehlé. A krávy, kozy, prasata, králíky nic není! To je zdravé jídlo, pivo! Mléko, vejce, maso. Do sta let přežiješ, duše! A ještě muž sympatický, balagurní a vzdělaný, vše čte v knihách Katko, zkus to. Pojďme se poznat, co? snažila se manželka při setkání, dokud Katka neodstoupila.
Dobře, Maško, poznám svého sousedabalagura, ať to tak je. Ale přiznávám, nic neobsluhuji.
Podnik se nevyvíjí, jak říkají. A tak Maška, místo abychom dlouho ukládali věci do krabic, rychle organizovala setkání manželky s kavalírem.
Kavalír se ukázal být prakticky nicotný. Stát se, svalnatý, oblečený slušně a kvalitně. Ruce pracující, ale čisté, nehty upravené. Vypadá pečlivě, podřízený krátce. A v sobě udivený, mluví nesrozumitelně, ale dobře. A za slovy v karmanu nevyjde, žertuje, rozesměje se a má jméno ruské, ale spolehlivé Jan.
Po první schůzce druhý se přitáhl, třetí Stala se pozorovat Janovi Katerině. Přemýšlela, že možná pravá manželka potřebuje podnou duši. Jan trvá na spojení, slibuje, že se bude brzy oženit. Pojďme se potkat, říká.
Katka navštíví les k němu, aby se setkala. Tam má hospodářství, nemůže vzhlédnout. Krávy buší, prasata řvou, teplíky nepřepočítávají, viděno neviděno. Pracovníci jsou dva tváře asijské národnosti. Janova prodejna nekončí. Jen telefon volá na maso, na mléko Když Katerina opustí, zdá se jako součást Janova byznysu A on říká:
Vidíš, Katko, tolik věcí mám. Hospodářství potřebuje pomoc. Pracovníci jsou dobrí. Ale, jak se říká chceš to udělat dobře, udělej to sama. A ty budeš manželkou, nebudeš nic ztratit, všechno přehodíš. A potřebuješ i ženské ruce. Dojit krávy, získat kozy, sníst vejce. A domů bez hospodářství síroto! Zabiju to, ale ženská ruka a oči budou lepší než mužské. Přijď, pojď, co? A pak na nosu je to snadné, sázet už třeba. Teplíky čekají
Katka se vrátí domů a zamyslí se. Co takhle všechno? Má krásnou květinu ve městě, práci přivýděle, malou chalupu, kde v létě chci sázet zahrádky, a ráda bych na šezlongu ležela. A sama si hodí hospodářství. Auto si už koupila před osmi lety. Kam se podivila, kde se ztratila a proklínala. K čemu je jí na poli řezat, prasata čistit, kůži pro husy
Když to všechno chystá, musí připravit oběd pro muže, poslat zásoby, nakoupit za úsvitu, a po všem hospodářství kontrolovat. A ještě domov velký udržovat v čistotě. Jasně, že příjem z toho byznysu je dobrý, ale ona tak nerovně žije. Na důchod jde, stačí jí, a má i spoření.
To je všechno, co Katka potřebuje pro pohodlný život. A na starých letních plánech se ohýbat, sázet kořeny, a s trpělivostí po dvou etapách růst a to jí stačí? Večer Katka zavolá manželku.
Maško, neber to osobně. Snažím se odmítnout Ivanovu nabídku oženit se s ním. Možná někdo bude šťastný s tím pracujícím mužem, ale já to nechci. On ale nepochopil, Maško. On ne hledá jen ženu, hledá sílu. Aby na právním základu mohl využívat jeho geny. Prosím, Maško, zůstanu v osamělosti. A na starých plánech, podle vodních kanálů, ne každý chce pít
Manželka Katřina dlouho brečela, pak se uklidnila. Skoro slzu nepropustila z hněvu kvůli kavalírům. Ale pod vlivem zlatého slibu, že se s ní bude bavit a volat jako kamarád, usmívala se. A slíbila, že bude hledat více žen, které manželka nepovažuje za vhodné.
Katka poslala Janovi SMS, kde napsala, že setkání už nevyhledá, protože nemá žádnou touhu a okolnosti se změnily, ne v jeho prospěch. Jan se po tom pokusil zavolat, ale jen dvě minuty. Pak po tom, co to roztrhal, si uvědomil, že nedošel k žádnému dvojímu spojení. Jan byl chytrý muž. Katka se probudila v osm ráno, udělala snídani, umyla se a šla na kávu s koláčem. Dívala se z okna a myslela, že už dlouho neviděla děti, měla by je navštívit, a dceru přivítat na narozeninový den. Také potřebovala pořídit tašku k té krasné podzimní bundě. A mělo by zavolat Lence, aby domluvila schůzku
A ještě přemýšlela, jak je dobré být trochu egoistický. Někdy je to užitečné. Zdravý ženský egoismus
